Co uplynulý týden dal

Islám

Benghází

dobyla vojska mezinárodně uznávané Libyjské vlády z rukou islamistů.

13. dubna

by se měly konat parlamentní volby v Sýrii. Od konce týdne by mělo v Sýrii platit příměří. Nevztahuje se ovšem explicitne na teroristy typu chalifátu a spolupracujících organizací a je otázka, nakolik ho bude respektovat Turecko.

Kurdové

vysvobodili z rukou chalifátníků šestnáctiletou těhotnou (s mužem, který ji do Sýrie vylákal) Švédku.

Chalifát

obsadil město Chanasír, které kontrokuje cestu do Aleppa, obleženého vládními vojsky.

Britští soudruzi

připravují školáky na to, jak oznámit rodičům, že přestoupili na islám. Něco podobného si nedovolili ani nejvíce řiťolezečtí učitelé za protektorátu (aby zadali dětem slohovku na téma "Oznamuji rodičům, že jsem se dal k Němcům").

Vladimír Sáňka

hájí knihu Základy tauhídu tím, že je to čistě náboženský text. Problém ovšem spočívá v tom že islám nemá oddělenu sekulární a náboženskou sféru, jinými slovy, cokoli islámsky náboženského má nějaký dopad i do sfér, které v civilizovaných zemích do náboženství nepatří. Jinak, s trochou nadsázky, bychom mohli považovat i inkvizici za ryze náboženskou organizaci a pálení čarodějnic za ryze náboženský obřad, do něhož nemají soudy, vzhledem k náboženským svobodám, co mluvit.

Budoucí mešita

v Německu byla ohrožena kadaverem prasete s nápisem "Mutti Merkel".

Trhání kusů masa

zavedl chalifát jako nový trest pro ženy, které se náboženské policii nezdály "dostatečně zahalené". Naši sluníčkáři by ovšem rádi viděli islámskou policii v evrpských státech, proto bojují proti protiislamizačnímu hnutí, jehož základ (PEGIDA) vznikl právě jako reakce o snahu zavádět podobné zrůdnosti i v evropských zemích.

Nejméně 16 mrtvých

je bilance sebevražedného útoku na šíitskou mešitu v Bagdádu.

Aš Šabáb,

somálské muslimské milice, povraždily 180 keňských vojáků. Povraždily také 15 hostů mezinárodního hotelu v Mogadišu.

V Íránu

zvolili nový parlament, v němž zřejmě budou mít významnější zastoupení umírnění. Nicméně:

• i ti "umírnění" jsou z pozice civilizovaného člověka naprosto nepřijatelní
• parlament je v totomto islámistickém státě pouhou štáfáží, asi jako třeba v komunistickém Československu, nebo v jiných totalitních státech, a reálné rozhodovací pravomoci nemá.

140 zločinců

z islámské organizace Boko Haram se podařilo zlikvidovat na severu Nigérie.

Útok chalifátníků

v Bagdádu má nejméně 70 obětí.

Byla podána žaloba

na na šéfa českých muslimů Muhammada Abbase.

Imigrace

I obyvatelé Haiti

a Srí Lanky prchají před válkou v Sýrii, podařilo se prokázat policii v Maďarsku.

Němečtí soudruzi

se chtějí postavit "xenofobii" dříve, než budou první mrtví. Faktem ovšem je, že těch asi sto rituálních islámských vražd ročně (tak tomu bylo před "zamlžením" německých kriminálních statistik a pochybuji, že by do té doby zvyšující se trend dospěl k nějakému zlomu) naprosto ignorují - na rozdíl od těch "nácků a xenofobů". Paradoxně ti "náckové a xenofobové" bojují i za oběti z řad imigrantů, které vedení německého "demokratického" státu zřejmě, podle starého německého zvyku, považuje za podlidi, jejichž smrt je možné ignrovat.

Útoky

na ubytovny "uprchlíků", případně objekty, které jsou na ně připravovány, v Německu houstnou.

Řekové

začali odvážet "uprchlíky" od uzavřené hranice s Makedonií.
Řecko současně vyhrožuje státům, které chtějí blokovat uprchlickou vlnu, že bude blokovat jejich přijetí do EU. Taky by se ovšem mohlo stát, že Řecko, neplnící své povinnosti plynoucí z jeho členství v EU, bude z této skupiny států vykopnuto samo.

Italský premiér

se vyslovil pro krácení příspěvků z fondů EU zemím V4, které nechtějí "uprchlíky". Problém je, že to může vést k převážení tendencí ke koordinovanému odchodu těchto zemí z EU, a je otázka, zda by to tato organizace ustála.
Rakouský premiér zase vyrýval podobně na Českou republiku.

Obchodem s drogami

si krátili čas čekání na azyl "uprchlíci" z Afghánistanu. Dodat se k tomu asi nedá nic.

Dvacet až třicet "uprchlíků"

z Afghánistanu pronásledovalo tři dívky v severoněmeckém Kielu. Policie sice čtyři "hlavní" útočníky zadržela, ale pak je zase pustila.

Obecné

8,5 roku

dostala předsedkyně ERÚ Vitásková. Problém je, že podstatně víc by měl dostat ten, kdo nesmyslnou a škodlivou podporu "alternativních zdrojů" naší společnosti vnutil. Právní nečistoty jsou jen důsledek a Vitásková není zdaleka tím, kdo se nejvíce v této kause z celkového pohledu zašpinil.

Kontraverze

mezi ministrem spravedlnosti a vnitra okolo demonstrací 6. 2. a následných událostí pokračovala i tento týden. Ministr Chovanec se vyjádřil ve smyslu, že co do složitosti (velké množství různě zaměřených akcí a potenciálně hrozících střetů) to byly největší demonstrace za posledních dvacet let. Co o počtu je předčily demonstrace proti Nečasově vládě, ale tam si jen autobusy přivezení "odboráři" chvilku pořvávali a pak šli na pivo a po nákupech.

Komunisté

připravili novelu zákona o médiích, která má v podstatě znovuzavést cenzuru. Ministerstvo spravedlnosti (alespoň víme, na čí straně jsou sympatie tamních úředníků) novelu obhajuje.

Pokračovala i kontraverze

kolem návrhu zěny tarifů na elektřinu v podstatě na skoro čistý paušál za sílu jističe.

Podařilo se nalézt

základy Juditina mostu. Stál kousek proti proudu Vltavy od Karlova.

V Británii

se vede diskuse a spory ohledně "brexitu". Podle posledního průzkumu je pro "brexit" jen 30 procent britů.

Šabatová

opět perlí: Snaží se zajistit, aby invalidé na důchodu, kteří k němu pracují, měli stejnou minimální mzdu jako ti, kteří žádný další příjem nemají (rozdíl je tč. 600 Kč v neprospěch invalidů, jejich další příjmy jsou ovšem výrazně vyšší).

Krejčíř

dostal v JAR 35 let vězení. U nás, kdyby neutekl, by se už pravděpodobně chystal na propuštění, pokud by už nebyl venku.

Britská sestra,

která přežila ebolu, je znovu v nemocnici. Virus v jejím organismu stále přetrvává. Je příliš málo takovýchto případů (a tak dobře vyšetřovaných) na nějakou statistiku, nakolik je to dáno nějakým jejím problémem s imunitou, nebo zda je to obecná vlastnost tohoto viru.

Slovensko

vede spor s Polskem, do něhož se montuje EU, o to, zda Poláci smějí vyvážet vodu ze Slovenska potrubím nebo v cisternách (vyvážet balenou vodu v lahvích slovenské zákony umožňují). EU se tedy jednoznačně staví za drancování místních surovinových zásob.

Podle vědců

stoupá hladina moře nejrychleji za posledí dobu, co se měří. Problém je, že pod vodou leží řada historických i prehistorických osídlení, některé opuštěné v dosti velkém chvatu.

Trump

zatím kromě jedněch vyhrál všechny republikánské primárky.

Soudruzi

se snaží zneužít masovou vraždu v Uherském Brodě (od níž uplynul rok) k omezení práva občanů vlastnit zbraně na svou ochranu.

8,5 roku

dostal řidič kamionu, který uvázl na přechodu a nechal do auta najet Pendolino.

Mezi EUrohujery

narůstají obavy, že by případný "brexit" vedl k odchodu dalších zemí z EU, případně k jejímu totálnímu krachu a rozpadu.

Zatím rozum, dál se uvidí

Obvodní soud zprostil bývalého manažera Ředitelství silnic a dálnic z obvinění v souvislosti s "nalezením dětské pornografie" v jeho počítači.

Kontraverze

kolem firmy Johnson & Johnson. Žena, která přípravky této firmy dlouhodobě užívala, onemocněla rakovinou vaječníků. Pozůstalí se soudí za to, že její smrt zavinilo toto užívání.
Problém je, že rizikový faktor, byť prokázaně působící, neznamená přičinnou souvislost na individuální úrovni. Ovšem tomu, co vylézá z pravnických fakult, se taková triviální věc vysvětlit nedá.

President Zeman

by poslal původce šikany va školách do pasťáku a konstatoval, že facka by také ledacos vyřešila. To druhé tvrdil i Makarenko. Ředitel školy Na Třebešíně, kde došlo k poslední aféře s šikanou, byl odvolán.

V Polsku

řeší důkazy o skutečnosti, že Lech Walesa na začátku 71. let spolupracoval s polskou tajnou policií a řadu lidí svými informacemi i poškodil. Před vznikem Solidarity se ovšem už ze spárů této organizace vyrval.

Skupina Ztohoven

začala být stíhána za výtržnictví kvůli vyvěšení trenýrek místo presidentské standardy.

Za nesmyslnou inkluzí,

hrozící poškodit desetitisíce zdravých i postižených dětí, nakonec vězí Romové, kteří si vyřvali pobvinění našeho státu z "diskriminace", projevující se tím, že jejich děti, jimž se nijak v rodině nevěnují, nestačí na normální školní výuku. Celé se to může nakonec obrátit proti tomuto etniku, byť pes je zakopán v "evropských" institucích.

Odvolací soud

snížil "pirátovi", který vytlačil ze silnice dodávku "exemplární" trest 15 let na 6 a půl.

Exšéf OSN

vyzval k legalizaci drog, protože boj proti nim k ničemu nevede.

Glyfosfát,

karcinogenní (asi) herbicid byl nalezen v německých pivech. Inu, mají pít naše...

Vítězný únor

měl nekulaté výročí a připomínal se v různých suvislostech.

Zemřel

Miloš Hájek, mluvčí Charty 77.

Spermie

byly úspěšně vypěstovány z kmenových buněk, zatím jen u myší. Tohle téma jsem s předstihem už v roce 2012 použil v povídce. Nějak jsem žil v domění, že už je tu vystavená, budu to muset napravit.

Soud zamítl

žalobu obcí proti změně územního plánu, aktualizující trasu okruhu kolem Prahy, který měl být hotový už za komunistů. Snad se to nějak pohlo, protože absence zevního okruhu žene auta do projíždění skrze Prahu.

K obrovskému úniku

metanu z podzemního zásobníku došlo v Kalifornii. Bylo štěstí, že to nebouchlo. Někteří aktivisté takto chtějí "trvale skladovat" oxid uhličitý, který by se v takovémto případě držel při zemi a patrně přidusil obyvatele v okolí místa úniku.

Již 27 životů

si u nás vyžádala letošní chřipková epidemie.

Feťáci

a ultralevičáci uspořádali pochod za udržení "alternativního centra" Klinika, jemuž, k obrovské úlevě celého okolí, končí k 1. 3. nájem.

Berndt Posselt

obhájil post šéfa sudetských Němců.

EUrokomise

vyhrožuje sankcemi za nezařazení lokalit, které svévolně prohlásila za "evropsky významné" do seznamu českých chráněných území. Problém je, že sem zařadila lokality, jejichž realizace by zcela ochromila lodní dopravu po Labi, což je hlavním a jediným účelem této akce EU

Mají mít náboženské pověry přednost před lidskými životy?

 Text Jana Schneidera vyšel původně i na Neviditelném psovi na konci minulého týdne, nicméně během tohoto týdne zmizel, přímo po Orwellovsku, a odkazy z Googla na něj vedou jen k přehledu článků (v němž není). A nevyskytuje se ani na seznamu autorových článků na jeho profilu coby autora tohoto webu. Zůstal na webu "Česká pozice", který většinou publikuje příspěvky blízké českým sionistům a se zájmy či "pozicí" české majority nemajících naprosto nic společného.

Jan Schneider je chartista a je IMHO velmi názornou ukázkou toho, že do Charty spadly téměř všechny síly, které byly v nějaké opozici vůči normalizačnímu režimu, včetně těch, které byly s demokracií stejně na štíru jako ten Husák, případně ještě víc (reformní komunisté, trockisté, sionisté, nacisté atd. atd.). Pochopitelně, vedle nich tam bylo i pár demokratů, nicméně jediným tmelem Charty byla opozice proti normalizačnímu režimu. Z tohoto důvodu se chartisté po nastolení alespoň jakési demokracie ocitli velice často ve stranách a skupinách, jdoucích si vzájemně po krku. Uvedené konstatování není pokusem o nějakou "Chartu v kostce", ale jen o argumentační podporu téze, že "chartista" neznamená automaticky demokrat.

K těm porážkám

Budu se asi opakovat, protože jsem opakovaně konstatoval v nejrůznějších diskusích a možná i zde někdy dříve, že náš zákon na ochranu zvířat, vylobbovaný na samé hraně demokratických pravidel extrémističtější částí zvířecích ochranářů znamenal doslova pohromu pro vědecký výzkum, včetně (a, bohužel, zejména) výzkumu nových léků a nových léčebných postupů. Od přijetí tohoto zákona každým rokem přibývá v rámci celorepublikové úmrtnosti těch nebožtíků, kteří zemřeli jen z důvodů zbrždění medicínského výzkumu, případně prodražení léků a léčebných zákroků (mj. proto, že se zdravotnický výzkum v řadě oblastí v důsledku tohoto zákona jednak výrazně prodražil, jednak zmonopolizoval, což samo o sobě tenduje rovněž ke zvyšování cen).
V řadě případů přitom tento zákon řeší a zapovídá dyskomfort zvířat podstatně nižší, než je ten, který podstupuje zvíře v souvislosti s halal (či košer) porážkou.
Opakovaně jsem také při mnoha příležitostech konstatoval, že tento typ porážky, založený na principu bestiálního utýrání zvířete k smrti "funguje" tím mechanismem, že vlivem stresu dojde k vyčerpání kyslíku ve tkáních a k produkci velkého množství kyseliny mléčné (jejich "prací na kyslíkový dluh"), a že bezkyslíkaté a okyselené maso je o něco odolnější vůči hnilobě, případně že v průběhu jeho mikrobiálního kažení dojde k převážení (alespoň dočasnému) bakterií kvasných nad hnilobnými, což obojí prodlužuje údržnost masa i při subtropických teplotách.
Pochopitelně, v současné době máme k dispozici chladící zařízení a další technické vybavení, které činí halal/košer porážku naprosto zbytečnou. Trvání na ní je názornou ukázkou degradace mentální úrovně lidí náboženskou vírou na úroveň hmyzu, který je také schopen i velmi složitého jednání, ale není schopen jeho rozumové korekce.

K navrhovanému zákonu:

Atributem demokracie je, že občané jsou si rovni a zákony platí pro všechny stejně. Výjimky jistě mohou existovat (jakožto korekce všeho, co vytvořili lidé), nicméně neměly by překračovat nezbytně nutnou míru (nějakého změkčení přílišné tvrdosti zákona) a mělo by se jimi šetřit stejně, nebo ještě více, než jak to činí president Zeman s presidentskými milostmi.
Pokud se nějaká skupina uvnitř demokracie dožaduje nějakých systematických výhod, znamená to prakticky vždy ohrožení demokracie jako takové. Protože takováto výjimka prakticky vždy vede k vytvoření privilegované skupiny, stavějící se nad zákony i nad zbytek občanů. A existence takové skupiny je vždy spojena s výrazným ohrožením demokratického uspořádání společnosti i státu jako takového.
Z uvedeného pohledu je také požadování takovýchto výhod jednoznačně bojem proti demokracii, či za její rozvrácení (proto také ta úvodní poznámka, zdůvodňující tézi že chartista neznamená demokrat).
Výjimka ze zákona proti týrání zvířat pro rituální porážky vůbec neměla vzniknout. Je velmi chválihodné, že se část zákonodárců snaží toto jednoznačné nedopatření v naší legislativě napravit.
Zákon platí pro všechny stejně, takže blekotání o jakési diskriminaci je jen pustá demagogie. Budu-li se chtít živit jako nájemný vrah, jistě mě budou "diskriminovat" příslušné paragrafy trestního zákoníku, které stavějí vraždu obecně a nájemnou zvláště mimo zákon. Takže z tohoto pohledu asi neexistuje zákon, který by někoho nediskriminoval. Proto je třeba pojem "diskriminace" vyhradit pro situace, kdy zákon jedněm něco povoluje, co pod hrozbou trestu jiným zakazuje (což dělá právě ona výjimka, o jejímž zrušení se začalo konečně jednat).
Uvedená výjimka je o to ostudnější, že zákon nepřipouští výjimky v daleko významnějších oblastech, jako je biomedicínský výzkum, kde jde o záchranu nebo nezáchranu lidských životů. Ti, kdo proti zrušení této výjimky protestují, tedy fakticky (je lhostejné, jak mnoho si toho jsou vědomi) nadřazují jakýsi starověký či raně středověký náboženský rituál nad hodnotu lidských životů. Z této pozice je už jen malý krůček k legalizaci nábožensky motivovaných vražd nebo jiných zločinů. Muslimové se svými rituálními vraždami ze cti nebo vraždami odpadlíků by zcela jistě nebyli proti, přisadili by si určitě mormoni s "obětí krve" (jíž se museli vzdát v rámci registrace) a nakonec by se mohli na náměstích našich měst začít znovu upalovat kacíři a čarodějnice.
Pokud jsou zde tací  lidé, kteří se opravdu nedokáží obejít bez masa bestiálním způsobem umučených zvířat, tak mohou najít na globusu dostatek zaostalých států, kde se tyto rituály ještě provozují, a odstěhovat se do některého z nich. Bude to rozhodně menší zlo, než když se zde budou snažit pomocí demagogických argumentů stavět do pozice jakýchsi nadlidí, pro něž běžné zákony neplatí.

A má to ještě jeden aspekt

Pan Schneider svým textem naprosto jednoznačně staví judaisty po bok muslimů. Tím je dostává do velice prekérní situace, protože muslimové mají zcela jednoznačně, už od dob Mohameda, vytyčen program totálního celosvětového zholokaustování Židů (tedy toho, co se nepovedlo Hitlerovi). Konec konců, z některých západoevropských zemí, v nichž islám nabírá na síle, začíná v současnosti narůstat emigrace Židů, ne nepodobná emigraci jejich předků z Německa v době nastupujícího nacismu. Naštěstí tentokrát mají zatím kam jít, ale Izrael není nafukovací a všichni evropští Židé by ho nejspíš dost drasticky přeplnili, i po případném zazelenění pouště Negev a dalších pustin.
Na druhé straně stavění se Židů po bok muslimů znamená vcelku logický vznik či nárůst animozity vůči nim ze strany majoritní populace, uvědomující si stále více a do větších podrobností své ohrožení islámem. Přístup k nim se potom dá vyjádřit úslovím, známým ve folklóru mnoha evropských národů (byť třeba s drobnými obměnami): "Spolu kradli, spolu viseli." A to ještě v lepším případě, protože nepřátelství muslimů vůči Židům je obecně zámé, takže jejich promuslimské aktivity mohou být v evropském civilizačním prostředí interpretovány jako zrada. A se zrádci se zpravidla zachází hůře než s nepřáteli.
Židé se tedy podobnými akcemi dostávají naprosto zbytečně do dvojího ohně a do konfliktu s majoritní společností. Legitimitu nebo nelegitimitu programu, který reprezentuje text pana Schneidera, a to, zda opravdu vyjadřuje vůli většiny z nich, si budou muset vyřešit zcela jistě sami. Já jen doufám, že většina Židů se rozhodne racionálně, pro život v jednadvacátém století, nikoli pro život podle starověkých a v současné době do bezcennosti zastaralých náboženských pověr.

Bylo zrušení otroctví v USA jednoznačně kladné?

Fašistoidní organizace HRW, citovaná Brtitskými listy, kvičí nad tím, že 20 % Trumpových stoupenců se domnívá, že zrušení otroctví byl omyl, případně že to bylo špatné.

Podíváme-li se na to "sine ira et studio", pak velmi rychle zjistíme, že tito Trumpovi stoupenci mají přinejmenším do jisté míry pravdu.
Osvobození otroků totiž proběhlo tak, že do jižních států vtrhla seveřanská vojska a prostě je osvobodila. Což je sice z prvního pohledu velice hezké, ale neproběhl tam žádný proces přípravy na stav svobody. Černoši (či afroameričané), kteří se do té doby osvobodili, museli vyvinout značné úsilí. Lidé, jako byla např. Harrieta Tubmanová, byli skutečnou elitou afroameričanů, jenže v době ukončení občanské války jich bylo zoufale málo. A tato část americké populace se v důsledku této situace dostala do pasti, kdy postavení elit začali přebírat různí kriminálníci a podobné živly, takže nakonec se od etnika, z něhož pocházeli, začali odvracet i ti z jeho příslušníků, kterým se podařilo vlastní pílí a nadáním propracovat do obecně amerických elit. Celé to dovršila "afirmativní akce" v minulém století, ultralevičácké opatření, proti němuž nečetné černošské elity velmi ostře vystupovaly. Ta naprosto demotivovala celou tuto populaci ohledně snahy o získávání sociální pozice poctivou prací a na druhé straně začala prohlubovat příkop mezi ní a zbytkem americké populace, která to celé ze stále rostoucích daní a dalších poplatků platila. V podstatě přeměnila naprostou většinu afroameričanů na parazitickou subpopulaci, visící jako mlýnský kámen na krku komukoli, kdo by chtěl USA a jejich společnost posunout pozitivním směrem.

Abych byl trochu konkrétnější:

Představme si situaci, kdy by se někdy kolem roku 1800 Švédové spolu s dalšími protestantskými mocnostmi rozvzpomenuli na sliby, dávané jejich předky reprezentantům českého národa, a které za jednání o Vestfálském míru jejich vyjednavači hodili za hlavu:
Takže by do Rakouska vtrhlo vojsko, vojensky deklasovalo rakouskou armádu a "osvobodilo český národ". Tedy, osvobodilo ho v době, kdy se teprve začaly klubat první nesmělé výhonky českého národního obrození. Kdy se dali příslušníci české elity spočítat na prstech (mimo elity stoprocentně kolaborující s rakouským státem, které by patrně byly tímto procesem dotčeny negativně) a ani by nebylo třeba si "půjčovat" prsty od nohou. V době, kdy se naplno podařilo potlačit vysoce rozšířenou gramotnost z dob reformasce a teprve nabíhaly reformy, tento stav do jisté míry eliminující. Vesničané a příslušníci nejnižších městských sociálních vrstev by dostali k dispozici alespoň část zabavených dílen a statků, osvobozeným nevolníkům by se rozdala půda, zabavená "cizáckým" šlechticům.
Starší z nás zažili 90. léta, kdy k něčemu podobnému došlo, ale zdaleka ne v tak velké intenzitě (přece jen jsme nějaké skutečné elity měli). Jako na zavolanou pro psaní tohoto článku umřela jedna z velkých postav té doby, Ivan Jonák, a Reflex o něm (a době, v níž se "zmohl") napsal přehledný článek. Devadesátá léta byla, pochopitelně jen velice slabý odvar toho, co by se stalo v mnou výše naznačené alternativní historii, nicméně i zde došlo k řadě zcela jednoznačně nežádoucích jevů, jejichž důsledky jsou dodnes v naší společnosti cítit.
Tím nechť jsou řečeny dvě věci:

1. Podobné náhlé udělení svobody předtím zdeptaného a celá staletí znesvobodňovaného etnika může velice snadno zavést celé to etnikum do sociální pasti
2. V podobné situaci by do té pasti spadlo jakékoli etnikum, bez ohledu na barvu pleti nebo jiné etnické atributy

Tento názor potvrzují i další podobné sociální nehody

Velmi podobně "průšvihově" vyústilo i zrušení nevolnictví v Rusku, které vytvořilo masy exnevolníků, vyhnaných ze statků a dalších zemědělských provozů coby přebyteční. Někteří se uplatnili při částečné industrializaci Ruska, další byli levnou pracovní silou pro budování železnic a podobných zařízení. Část se dostala na Sibiř nebo jinam na frontier civilizace, kde byla volná půda a možnost se uplatnit. Nicméně značná část živořila za strašlivých podmínek, jaké popisoval třeba Maxim Gorkij. Odtud také pramenila animozita chudých vrstev k sedlákům a kulakům, která vedla k podpoře známého "zničení kulaků jako třídy" na začátku Stalinovy éry. Do jisté míry také touto zpackanou refornou vzniklé masy zbídačelých obyvatel vytvořily i základ "kanonenfutteru" pro bolševickou revoluci.
U nás jsou do jisté míry podobně postiženi Romové, protože tam opět dochází k tomu fenoménu, že Rom, který se vypracuje, přerušuje veškeré kontakty s romskou populací (která by se ho snažila "odgadžovatět", tedy strhnout zpět) a splynout s majoritou, což se jim v naprosté většině případů daří. "Profesionální Romy" dost dobře za elitu tohoto etnika, až na naprosté výjimky, považovat nelze. Situace je zde možná ještě horší, než v případě těch černochů v USA.
Dovolím si také připomenout jednu ze svých oblíbených povídek Paula Andersona "Nejdelší plavba", v níž jakási obdoba pozemských objevitelů a dobyvatelů nakonec zničí (asi pozemskou) mezihvězdnou loď, která v sobě skrývá spoustu naprosto vynikajících informací a návodů, jak se povznést ze středověké úrovně až ke kosmickým cestám, protože takovéto předložení těchto poznatků a informací "na stříbrném podnose" by znamenalo těžké narušení morálky a zvídavého ducha a nakonec by uvrhlo celou civilizaci do stagnace. (A mohl bych pokračovat odmítnutím "progresorství" v díle bratří Strugackých či "doktrínou o nevměšování se" ze Star Treku, protože princip je to v obou případech stejný.)

Takže lze konstatovat, že zrušení otroctví po vítězství Severu bylo uděláno do značné míry špatně (byť jsem si vědom toho, že "po bitvě každý vojín generálem"). Bylo to dáno mj. i tím, že seveřanské elity na nějakém povznesení tohoto etnika neměly žádný zájem. Ovšem, mimo lživé propagandy o "boji proti otrokářství", která se hodila čistě jako taková, nicméně ji demaskuje známý Lincolnův výrok "kdybych mohl udržet Unii, aniž bych osvobodil jediného černocha, tak bych to byl udělal". A z jeho úst či pera jsou doloženy i výroky o tomto etniku daleko drsnější, jaké by si dnes asi netroufala vyslovit či napsat ani většina zasloužilých členů Ku-klux-klanu. Z okruhu presidenta Lincolna také pochází nápad odsunout osvobozené černochy zpět do Afriky a v USA vybudovat monoetnickou společnost. Část severních elit ale naopak potřebovala černochy a USA a v co nejpodřadnějším postavení, jako levnou pracovní sílu do svých továren, působící jako protiváha a eliminační faktor proti bílému dělnictvu, které se začínalo odborově organizovat. Toto pojetí dalšího osudu černochů se uplatnilo po eliminaci Lincolna. Vedlo, pochopitelně, k vyvolání animozity bílých vůči černochům i v těch oblastech USA, kde se v takové míře nevyskytovala.
Z tohoto důvodu nevidím na tom, že část Američanů si tento fakt uvědomuje a kritizuje ho, nic špatného.

"Česká směska" a xenofobie 10

Jak bylo uvedeno minule, "šílený útlak", spočívající v tom, že byli nastolením československého státu Němci sesazeni z postu "panského národa", vedl k tomu, že naprostá většina z nich zastávala negativní postoj k novému státu.
Námezdní pisálci opět velice rádi zdůrazňují, že nebyla provedena kantonizace Československa podle švýcarského modelu, kterou proponoval v době před vznikem tohoto státu Masaryk. Problém spočívá v tom, že takováto kantonizace mohla proběhnout pouze tehdy, pokud by obyvatelstvo německých kantonů bylo státotvorné. Je jistě otázkou, nakolik by k něčemu podobnému mohlo dojít při delší existenci československého státu, případně bez vzniku nacistického Německa, které se stalo hlásáním rasové nadřazenosti Němců vábničkou, na niž českoslovenští Němci, až na nečetné výjimky, naběhli a ty výjimky ze svého středu nemilosrdně ostrakizovali.
Přestože nacismus hlásal podřadnost Židů a v roce 1935 byly v Německu vyhlášeny Norimberské zákony, které z nich učinily obyvatele výrazně nižší kategorie, řada československých Židů sympatizovala více s Němci než s československým státem. Jsou známy i případy, kdy židovští podnikatelé nutili české pracovníky ke komunikaci v německém jazyce a k posílání jejich dětí do německých škol (které začaly mít od začátku 20. let problémy s udržením se na minimálních počtech žáků).
Někteří z nich tyto postoje nekorigovali ani po roce 1938 (Mnichov, Kříšťálová noc) a strašně se divili, že jejich "zásluhy" ocenili Němci arizací jejich podniků a přesunem jich samotných (i s rodinami) do koncentráků. Raný český odboj také prohlašoval uvedené konflikty za vnitroněmeckou záležitost (konec konců, tito Židé se prohlašovali za "zvláštní větev Německého národa", případně přímo za Němce, kteří mají nějaké židovské předky - byť minimálně od těch Norimberských zákonů bylo jasné, že budou podle nich považováni za Židy).
Takže němečtí Židé se nakonec ocitli v tragické pozici, kdy české obyvatelstvo jim odmítlo odpustit proněmecké postoje, případně explicitní podporu nacismu a hlásání nacistické ideologie v období mnichovské krize, zatímco Němci s nimi explicitně přes tyto "zásluhy" zacházeli jako s nepřáteli.
Čeští Židé na tom byli po této stránce lépe (je otázka, zda se nějakému historikovi někdy podaří analýza, zda se to významně promítlo i do procenta přežití v rámci těchto dvou skupin Židů), někteří se dokonce nějaký čas úspěšně vydávali za Čechy a některé smíšené páry úspěšně schovaly děti u českých příbuzných a známých (což byl osud např. pozdějšího spisovatele Oty Pavla). Do tohoto stavu negativně zasáhly židovské obce, které uchovávaly záznamy i o pokřtěných Židech, umožňující dohledání jejich potomků. Jejich vydání do rukou Němců byla směs naivity (jako třeba první odbojové organizace, které měly centrální evidenci členů apod.), ale v některých příkladech patrně i zlé vůle, protože pro judaistické fanatiky byli odpadlí Židé a jejich potomci něčím ještě horším než sami nacističtí katani. Ti byli naopak z tohoto poohledu chápáni jako "nástroj JHWH", umožňující likvidaci této "odpadlé" části židovské populace. Pokud by inkriminované záznamy skončily v ohni, byla by významná část potomků sekularizovaných nebo pokřtěných Židů podle církevních i státních matrik buď naprosto nedohledatelná, nebo dohledatelná pouze s daleko větším úsilím (zejména v předpočítačové éře).
Německé obyvatelstvo se prakticky stoprocentně ztotožnilo s okupační mocí, což bylo zcela jistě akcentováno i skutečností, že Němci měli větší příděly (jakmile válka donutila Německo zavést přídělový systém) a řadu dalších drobných výhod (např. městské obyvatelstvo české národnosti smělo chovat jen králíky, Němci směli chovat i drůbež; na venkově byla česká hospodářství zatížena podstatně vyšší úrovní evidence chovů než německá apod., existovala i místa "jen pro Němce" i v MHD, jejichž zřízení současně s vykázáním Židů na plošiny v Brně vedlo k celkem úspěšnému a obyvatelstvem hromadně podporovanému bojkotu MHD).
Opět byly zcela jistě výjimky. Jsou zaznamenány i případy, kdy Němci upozorňovali své české sousedy, že si ten zahraniční rozhlas pouštějí moc nahlas a že by je mohl někdo udat, nicméně to byla pouze okrajová záležitost.
Jednoznačně zlomovou událostí v česko-německých vztazích byla heydrichiáda. Po ní bylo jasné jak doma, tak i v zahraničním odboji, že další soužití s Němci ve společném státě je naprosto nereálné. Jistě nešlo jen o samotné akty zvůle německých okupantů, ale zejména o reakci německé menšiny, která se s těmito akty naprosto ztotožnila. Tím byl vykopán příkop mezi oběma etniky a bylo jasné, že výsledek války může rozhodnout pouze o tom, v čí prospěch bude české státní území vyklizeno, nikoli o tom, zda bude či nebude vyklizeno ve prospěch jedné národnosti. Reakcí na heydrichiádu bylo i přerušení kontaktů mezi exilovou vládou v Londýně a německými antinacistickými emigranty československého původu.
Paradoxně největší ohrožení ze strany Němců pro nás představovala skupina "umírněně nacistických" důstojníků, která připravila v roce 1944 atentát na Hitlera. Hodlala po něm převzít moc a ústupky Spojencům (včetně určité demokratizace vnitřního uspořádání Německa a útlumu Holokaustu) zajistit separátní mír. Je otázka, zda by za těchto okolností Spojenci trvali na obnovení Československa v předválečných hranicích (což se stejně nepovedlo), nebo zda by na po Mnichovu okupovaných územích uspořádali nějaké parodie na plebiscit, jako sověti na Podkarpatské Ukrajině, a obnovili Československo v nějak korigovaných pomnichovských hranicích, pokud vůbec. Naštěstí pro nás akce Valkýra pohořela a Německo vzalo Hitlera za slovo a bojovalo opravdu až ještě poté, co sovětské tanky jezdily po Unter den Linden.
V souvislosti s odsunem je nám různými námezdnými pisálky vyčítáno mnohé, o některých věcech jsem tu už psal, takže jen stručně

• do odsunu byly zařazeny všechny osoby (tedy, co dožily konce války), které se v posledním prvorepubličním sčítání lidu přihlásily k německé národnosti, přihlíželo se jen k účasti na odboji
• kvílení je někdy nad Židy, kteří ovšem měli možnost za tohoto sčítání uvést národnost židovskou, československou, nemeckou nebo jakoukoli jinou; v demokratickém státě nebyli nijak pronásledováni a pokud si svobodně zvolili národnost německou, byla to jejich volba; to, že jim následně našli jejich "soukmenovci" židovské předky a zavřeli je do koncentráku, není žádná zásluha nebo dokonce forma protinacistického odboje
• Benešův dekret, vyhlašující amnestii pro protinacistické bojovníky - bohužel, kdyby toho nebylo, musely by následně československým odbojářům udělovat "zbytkové tresty", jak tomu bylo po roce 1989 s bojovníky proti komunistům; když to přeženu, tak Čurda by pak byl souzen nejen za zradu ostatních parašutistů a odbojářů, kteří jim pomáhali, ale i za podíl na "vraždě zastupujícího říšského protektora"; za "vlastizradu" a "službu v nepřátelské armádě" by pak museli být souzeni i např. zahraniční vojáci (východní i západní)
• divoké odsuny, např. Brněnský - agitátoři nejsou s to pochopit, že to mnohdy byla jediná možnost, jak ochránit německé obyvatelstvo před šikanou nebo něčím ještě horším, v situaci, kdy Němci zanechali po sobě spálenou a rozvrácenou zemi s cíleně vybitými politickými elitami; navíc skutečné excesy, jako např. přerovský (byť i ten byl v kontextu doby pochopitelný), československá justice začala řešit a potrestání viníků zabránili až komunisté
• nečinnost při odvlékání československých občanů, původem ruských emigrantů, sověty - bohužel, v té době nemělo Československo funkční armádu a na československém území bylo víc sovětských vojáků, než kolik jich tam předtím měli Němci

Naopak lze vyčítat Benešovi zacházení s Háchou. Ten, dokud mu to zdraví dovolovalo, dělal, co na svém postu udělat mohl (včetně např. zpackaného "chlebíčkového atentátu", inu, právník). Benešova animozita vůči Háchovi zabránila i tomu, aby se plně využila skutečnost (Háchou do značné míry zajištěná), že Německo obsadilo českou část Česko - Slovenska naprosto bez jakéhokoli právního podkladu. Na základě toho mohli být Němci, kteří se na naše území dostali 15. 3. 1939 a následně, shromážděni a postříleni či pověšeni jako členové zločinecké bandy (protože právně ničím jiným nebyli).

(pokračování)

Anti-homo škola?

Laik je zděšen, normální člověk se nediví.

Zpravodajské servery zveřejnily průzkum, podle něhož se téměř desetina žáků na školách setkala se šikanou homosexuálů a dalších sexuálních minorit. Včetně toho, že se šikany účastnili i učitelé, a rovněž včetně toho, že bylo žákům EX CATHEDRA tvrzeno, že homosexualita je nemoc.
Jak praví podnadpis, naši sluníčkáři, kteří nemají sebemenší ponětí, jak to na školách vypadá, jsou zděšeni. Normální lidé, kteří takovéto ponětí mají, spíše uvažují, kolik žáků podobné smýšlení či informace o výuce v podobném směru "zatlouklo".

Odkud se to bere

To, že je homosexualita nemoc, je téze, hlásaná křesťanskými církvemi. Po roce 1989 přestala určitá buzerace ze strany KSČ, která hlídala, že se na pedagogická studia nedostanou vyslovení náboženští fanatici. Dnes mají církve pod palcem základní i střední školství (alespoň parciálně) a s určitou latencí se nakonec muselo projevit i to, že se na školy dostanou lidé tohoto ražení, a že se dostanou na pozice, kdy mohou dělat prostředníček na své nadřízené, kteří by měli držet v tomto ohledu (a mnoha dalších) státní linii. Včetně toho, že byla vytvořena taková sociální atmosféra, že ředitel, který by se odvážil nějak řešit náboženského fanatika, zneužívajího školní výuky k indoktrinaci žáků, by nejspíš takový spor neustál.
Náboženským fanatikům se po roce 1989 dostalo svobody v míře, jaká není zcela obvyklá ani v některých starých zemích EU. Bylo jen otázkou času, kdy se nahromadí dostatek důkazů o tom, že je tato svoboda zneužívána (o tom, že zneužívána bude, snad nikdo rozumný pochybnosti neměl). Lidé tohoto druhu jsou prostě takto "naprogramovaní" a bez určité míry průběžné a neustálé restrikce uvnitř společnosti budou obtěžovat a ohrožovat ostatní zcela zákonitě.
Faktem je, že instituce školy zřizující mají v rukou páky k omezení podobných jevů; jen není vždy politická vůle tato páky nasadit. Problém spočívá mimo jiné v tom, že ze strany EU se "cestou padajícího exkrementu" přes ministerstvo na školy dostává spousta naprostého balastu (typu "výchovy nového Evropana", tedy odnárodněného blba, prolezlého multikulturalismem, genderismem, politickou korektností a jinými módními ultralevicovými ideologiemi), takže určitá skepse a určitá míra sabotování "pokrokových" debilismů, nařizovaných shora, je spíše sociálně žádoucí.
Na druhé straně ústava jasně praví něco o rovnosti občanů bez ohledu na sexuální orientaci, což by mělo být na školách (a budu zlý: i na soukromých a církevních) dodržováno a státní mocí vynucováno (třeba i hrozbou zrušení / odebrání akreditace).
Je ovšem zajímavé, že ti, co nad tímto průzkumem mají, nebo alespoň zdárně předstírají, že mají, záchvat mdlob či horečky omladnic, podporují v naprosté většině přísun muslimů, dožadujících se zavádění trestu smrti za homosexualitu a jiné projevy odchylné sexuální orientace. Prakticky jen s výjimkou v euroamerickém prostředí ostrakizované heterosexuální pedofilie, ktrerá je naopak pro muslimy sexuální normou, definovanou dle šaríje (= žádná dolní věková hranice pro nekoitální sexuální praktiky a devět let dolní věková hranice pro LEGE ARTIS koitus jako takový).

Širší souvislosti

Štěstí je, že společnost reaguje negativně alespoň na snahy vymývat dětské mozky islámem a klade překážky i snahám o zavádění multikulturního vymývání mozků.
Starší generace chápe, že multikulturalismus není nic jiného, než trochu jinak převlečený mladší brácha proletářského internacionalismu. Zatímco proletářský internacionalismus byl v podstatě maskovaným velkoruským nacionálním šovinismem, multikulturalismus je zase únikem z Orwellovy Farmy zvířat, jejíž známý citát lze v souvislosti s touto ideologií parafrázovat zhruba tak, že "všechny kultury jsou si rovné, ale neevropské si jsou rovnější", případně, že "všichni lidé jsou si rovni, ale neevropané si jsou rovnější".
Další nestvůra z Pandořiny skříňky neomarxismu blízkých ideologií, genderismus, se snaží navodit nerovnost občanů na základě pohlaví.
Kritizoval to např. Aleš Valenta na Neviditelném psovi 11. 2. 2016. Ten ovšem nepochopil zásadní problém, který je s podobnými "-ismy" spojen.
Rovnost příležitostí, jejíž prosazování podstrkuje EU a z ní odvozeným institucím a neziskovkám, je ve skutečnosti zcela legitimní a demokratický požadavek. Problém je, že gender a jiné podobné antidemokratické organizace prosazují nikoli rovnost příležitostí, ale rovnost výsledků. Tedy neprosazují to, aby všichni závodníci čekali na jedné čáře na výstřel startovní pistole, ale to, aby všichni (sportovci, nesportovci, nemocní, invalidé, ti, co na ten závod totálně kálejí z vysoka, a mnozí další) byli v jeden a tentýž moment na cílové pásce. A pokud tam někdo doběhne dřív, je to podle nich zločinec, který porušuje "principy rovnosti".

Nedávno byla aktivisticky ostrakizována jedna kosmetická firma, jejíž výrobky, údajně stejné pro muže a pro ženy, byly v "ženské" variantě dražší. Problém je IMHO v tom, že na holení vousů (muži) a chlupů na nohou (ženy) je třeba trochu jiný strojek a tipl bych si, že pro větší rozestupy mezi chlupy a jinak strukturovanou kůži bude to holení nohou poněkud náročnější. O holení pubes v krajině stydké a chlupů v podpaží ani nemluvě. Nehledě k tomu, že ženské snad nejsou blbé a pokud by ty žiletky byly totožné a lišily se jen nápisem na obalu a cenou, tak by si kupovaly ty mužské (jak tomu bylo v době, kdy nebylo nic jiného než agenderové holící čepelky). Holení nohou, ale i intimnějších tělesných partií, se zpravidla neprovádí někde na veřejnosti, takže by snad nehorozilo, že by na ně ostatní hleděly (že mají modrou žiletku místo růžové), jako např. kdyby šly na pláž v pánských plavkách.
Stejně tak je naprostá pitomost požadovat automaticky pro muže a ženy stejný plat, protože ženy zpravidla podávají menší a méně kvalitní výkon (zejména tam, kde se jedná o náročné a dobře honorované práce). Z některých rizikových pracovišť jsou zcela či částečně vyloučeny (např. ženy v prereprodukčním a reprodukčním věku tam, kde se vyskytují teratogenní, ale i jinak na těhotenství škodlivé, látky). A budu zlý: Zaměstnavatel má IMHO právo zhodnotit i riziko, že mu pracovnice otěhotní a bude s ní mít naopak výdaje, protože vyhodit ji nemůže, takže ji musí přeřadit na méně výkonnou práci (kde se normálně bere menší plat) a rozdíl jí doplácet. Těhotných mužů se zase tolik nevyskytuje, takže u nich není třeba podobné riziko do výpočtu mzdy zahrnovat.
A zase: "Věrozvěstové" takoto idiotsky pojatého rovnostářství se aktivně podílí na šíření islámského moru a vůbec jim nevadí, že ženy jsou v islámských zemích těžce diskriminovány. V řadě těchto zemí není problémem stejná výše platů žen s muži, ale např. vysoká úmrtnost žen spojená s žádnou dostupnou lékařskou péčí pro ně, protože lékařky tam nemají a lékaři cizí manželky (nebo svobodné ženy) ošetřovat nesmějí.

Naši sluníčkáři prostě produkují chaotické krávoviny, kdy v demokratické společnosti legitimně kritizované nešvary míchají s naprostými idiotismy made in Brusel & debilizující neziskovky do směsice, která je poživatelná asi stejně, jako proslavený dort pejska a kočičky. Dosahují tím ovšem leda toho, že i legitimní požadavky jsou společností odmítány. Pokud to tedy není jejich záměr.

Co uplynulý týden dal

Islám

Hlavním trendem na bojišti s chalifátem je stále zjevnější zapojování Turecka po bok této zločinecké organizace. V reálu Turci stále zjevněji útočí proti Kurdům, tedy síle, která vedle Asada vede nejdůslednější boj proti chalifátu. Rusko naopak velmi účinně bombarduje pozice a další posty islamistů, čímž vyvolává stále intenzívněji nenávistné reakce různých organizací, které se tím pěkně odkopávají jako proislamistické. Sorry, ale většina těchto organizací by nejspíš ječela, jací jsou Spojenci zločinci, že si dovolují bombardovat pokojné německé občany, pracující ve válečném průmyslu "Třetí říše". Přisadila si i komisařka pro ultralevicové blábolení Federica Mogheriniová. Rusko také naznačilo možnost použití jaderných zbraní při nevyprovokované agresi proti legitimní syrské vládě.
Po bok spojenců chalifátu se dostává i Izrael, vzhledem k chalifátnickému programu na celosvětové zholokaustování Židů dosti nepochopitelně.

Merkelová se zase odkopala

Podporuje vytvoření "bezletové zóny" v Sýrii. Presentuje ji jako útočiště pro uprchlíky a tak nějak netuší, že první, kdo by se tam usadil, by byli bojovníci chalifátu. Nepředpokládám, že by byla tak hloupá, aby jí to nedošlo.

V centru Ankary

zabila bomba 28 lidí. Nakonec se k atentátu přihlásila jakási podle názvu kurdská organizace, o níž snad do té doby nikdo neslyšel. Atentátník byl identifikován jako občan Sýrie.

Keňské armádě

se podařil úspěšný nálet na základnu islámistických milicí Aš Šabáb, při němž zlikvidovala šéfa atentátníků.

Egyptská vláda

nařídila skončit činnost lidskoprávnické organizaci, které "dokumentovala zločiny", páchané na ubohých teroristech a masových vrazích.

Kurdské milice

osvobodily město Šadada, čímž přetly důležitý spoj chalifátu s jeho hlavním městem Rakká. Pokud se podaří osvobodit i Aleppo, bude to znamenat pro chalifát oddělení od Turecka, které mu nyní už dosti nepokrytě posílá bojovníky i válečný materiál.

Imigranti

Značný jekot vyvolala schůzka V4 ms dalšími postkomunistickými státy, která předběžně projednala styčné body zájmu, mohoucí stát za společnou strategií na summitu EU. Němečtí novináři a politici to označili za "povstání proti Merkelové". Proti skupině V4 se ostře postavilo Řecko. Hrozí mu totiž, že by muselo evropské muiliardy vydat na to, na co byly určeny, tj. na obranu zevních hranic Schengenu.
Na následném summitu se Německo snažilo tlačit EU do smlouvy s Tureckem, o níž je předem vcelku jasné, že fungovat nebude.
Nicméně summit nakonec zahltilo jednání s Velkou Británií o podmínkách, které by umožnily tamní vládě vyhrát referendum o setrvání či odchodu z EU. Zdá se, že ani to, co Britové dostali, a o čem si ostatní státy EU mohou leda nechat zdát, neuspokojí britské EUroskeptiky. Na druhé stran ěse jim nedivím, protože v případě setrvání GB v EU mohou všechny sliby velice rychle pod různými záminkami a různými cestami padnout.

Česko začalo jednat

o přijetí prvních třiceti migrantů z řeckého území.

President Zeman

jasně prohlásil, že má-li se EU zachránit, musí "uprchlíky" deportovat.

EUropol

vydal varování, že z chalifátu se do EU dostalo kolem pěti tisíc džihádistických vrahů.

Makedonie

přestala na své území pouštět "uprchlíky" z Afghánistanu.

Obecné

Relativně nový problém

řečily britské Aerolinie. Jednoho z pilotů oslnil laser ze země a letadlo se pro jistotu vrátilo zpět. Je třeba konstarovat, že běžné laserové ukazovátko z papírnictví tohle udělat nemůže, vyžaduje to silnější zařízení, které by už snad mělo být dohledatelné. Faktem je, že zrakové knokautování obou pilotů by vedlo k podobné situaci, jako ve známém románu Haileyho "Let do nebezpečí".

Rusko

zakázalo krymskotatarský medžlis. Přátele kyjevských fašistů a oligarchů to vydávají za další antidemokratický čin Ruska, na druhé straně se jednalo o jakousi neoficiální islámistickou vládu, která se snažila tlačit krymské Tatary do islamistických pozic. Řada z nich si naopak oddychla, když byl této organizaci zatnut tipec.

"Síť revolučních buněk",

organizace levicově organizovaných zločinců, se přihlásila k atentátům na policejní auta. Zde by měla nasadit policie všechny prostředky, aby tyto opravdové zločince chytila, případně zlikvidovala. Místo toho se snaží buzerovat normální lidi, protestující proti systematickému ustupování islamofašistům.

Poláci

si dělají pořádek a za termím "polský koncentrační tábor" má být až 5 let basy. Měli bychom vytvořit a zprovoznit podobný zákon i my.

Došlo

ke kauze školy na Třebešíně, kde byla dlouhodobě šikanována učitelka žáky, za blahosklonného nic nedělání vedení školy, které začalo jednat až poté, co žáci přestali videa se šikanou dávat jemu, ale začali je umísťovat na sociální sítě.

Epidemie chřipky

řádí v Česku. Zatím 13 obětí. Současně se snížil výskyt ostatních respiračních infekcí.

Test na ziku

vyvíjí virologické pracoviště v Ostravě.
Jako novinka se objevilo podezření, že u infikovaných dospělých může tento virus vyvolávat i paralýzu nervové soustavy, Guillain-Barrého, který může pacienta nakonec usmrtit.
Jedna americká firma zase začala testovat vakcínu proti zika viru na myších, čímž si vysloužila výrazný nárůst ceny akcií.

Statistickou fintou

má být snížen počet mentálně postižených dětí. Některé státy EU už takovou redefinici mentálního postižení provedly.

V Brně

se objevila kontraverze kolem modlitebny, kterou si muslimové za nečinnosti úřadů ilegálně vybudovali v Králově Poli. Minimálně je zde problém ten, že oficiálně existující shromaždiště tolika lidí musí odpovídat řadě bezpečnostních, požárních a jiných předpisů, jejichž splnění se takto muslimové vyhnuli. Dokud jim bude explicitní porušování zákonů procházet, dotud bude naštvanost lidí narůstat.

Trump

zvítězil v dalších primárkách, k velké nelibosti Obamy a dalších členů vládní garnitury. I u našich sluníčkářů vyvolává představa Trumpa presidentem mrtvičné záchvaty.
Trump podporuje výslechy teroristů za použití mučení, z čehož mají pupínky nejen teroristé, ale i lidskoprávníci všeho druhu, prostě spřízněné dušičky.

FBI a Apple

jsou ve sporu ohledně odkódování i-phonu islámského atentátníka, který vraždil v USA. V zařízení mohou být důležité údaje, vztahující se k organizaci atentátu a případným pomocníkům.

Ukazuje se,

že po vydání nového občanského zákoníku rozhodují soudy přibližně stejné kauzy protichůdně.

Západočeská univerzita

v Plzni má problémy s akreditací více oborů na pedagogické fakultě a hrozí jí zákaz organizování přijímacích zkoušek do většiny oborů.

Obama

zabíjí víc, než kouření, hlásal plakát v Moskvě.

"Alternativní centrum"

feťáků a dalších "pokrokových" existencí, bojujících za "uprchíky", Klinika, se bude muset stěhovat, protože patrně nepůjde prodloužit smlouvu o bezplatném pronájmu. Pokud k tomu opravdu dojde, udělají nejspíš místní podobnou veselici, jaké pořádají Němci kolem hořících ubytoven pro "uprchlíky".

Nejvyšší soud rozhodl,

že lživé obvinění ze sexuálního zneužívání dětí je trestný čin. IMHO zcela správně.

Po celosvětových protestech

začala norská vláda opatrně oklešťovat dosud neomezené pravomoci Beavernetu.
Došlo k odložení soudu ohledně unesených dětí paní Michalákové.

Zemřeli

dva světoznámí spisovatelé, Harper Leeová a Umberto Eco.

Úsvit

přišel s návrhem na zřízení domobrany, která by za jasně daných podmínek pomáhala policii nebo armádě. Faktem je, že de facto má takovouto povinnost ze zákona každý občan, takováto úprava by v podstatě jen zaručila, že by to fungovalo a nenastal by v případě potřeby chaos.

Šikana učitelky Na Třebešíně je ukázkou toho, co přinese inkluze

Vedle dětí slaboduchých, které budou "jenom" brzdit postup výuky, aniž by jejich zařazení na normální školu pro ně představovalo jakoukoli výhodu, mají být inkludovány i děti s poruchami chování, včetně takových, za jejichž projevy by, být trochu starší, už seděly v nápravném zařízení.
Zcela jistě budou do značné míry postiženy i děti s mentálním defektem. Pokud nebude škola přizpůsobovat tempo výuky jejich možnostem (tj. velmi drasticky, o celá léta, brzdit výuku normálních dětí), tak prostě výuka půjde mimo ně, asi jako by učitel hovořil cizím a absolutně nesrozumitelným jazykem. Část rodičů takovýchto dětí je si tohoto faktu vědoma, a tak se budou aktivně snažit o zařazení svého dítěte tam, kde mu může být poskytnuta nejlepší péče. Tomuto trendu se nyní snaží kontrovat ministerstvo tím, že hodlá na takovéto rodiče poslat sociálku a hrozí i odebíráním dětí (patrně podle norského vzoru). Menší část rodičů těchto dětí bohužel věří ministerským a aktivistickým materiálům, podle nichž se jejich dítě stalo obětí spiknutí "starých struktur" a jakmile se podaří odpor těchto struktur překonat, stane se z jejich dítěte rázem úplně normální člověk.

Agitační bláboly

Příkladem takovýchto agitačních blábolů budiž text pana Bohumila Kartouse, popisující nadšeně inklusi dítěte s Downovým syndromem do normální školy. Pokud si celou kauzu totálně nevycucal z prstu, což je u plátků tohoto typu a politického zaměření docela dobře možné, pak, pochopitelně, nepopisuje dítě s klasickým Downem.
Podíváme-li se na Wikipedii, pak vidíme jednoznačné údaje: Dítě s touto nemocí má IQ v rozsahu 50 - 70, tj. je buď vzdělavatelné speciálními postupy, nebo je pouze vychovatelné.
Podstatou choroby je trisomie (výskyt tří exemplářů) 21. chromozomu, který patří mezi relativně malé chromozomy. Nadbytečný chromozom je v jádře buď volný (to je potom klasická choroba), což vede k neplodnosti (při redukčním dělení, kterým vznikají vajíčka nebo spermie, vadí lichý počet chromozomů ve výchozí buňce). Druhou možností je přilepení nadbytečného chromozomu k některému dalšímu. V tom případě je postižený jedinec plodný (a polovina jeho potomků je stejně postižená, polovina je normální). Tento proces vede často také k redukci velikosti nadbytečného chromozomu (prostě není na další chromozom navázán celý chromozom 21, ale jeho větší či menší úlomek). Jedinci s touto vadou mají výrazně menší tělesné postižení a mají i výrazně menší omezení intelektu. Poslední skupinou jsou jedinci, kteří takto mají nadbytečný kousek jiného chromozomu než 21. Ti se také mohou klinicky projevovat jako "ne tak postižený Down".
Další možností jsou mozaiky, kdy změněnou dědičnou informaci obsahuje pouze část tělěësných buněk. Trizomie tedy vznikne v těchto případech až během vývoje raného zárodku a postiženo je pouze potomstvo buňky, v níž tato nepravidelnost v počtu chromozomů vznikla. I tito jedinci mají zpravidla výrazně lehčí příznaky a výrazně vyšší intelekt.
Dítě s klasickým Downem zpravidla nezvládne ani zvláštní školu. Vzpomínám na kolegy z pedagogické fakulty, kteří líčili hodinu matematiky na této škole. Cílem hodiny bylo, aby děti pochopily, že jedno jablíčko je má-lo a dvě jablíčka jsou moc. Většina dětí toto pochopila cca v polovině hodiny, pouze Anička s Downovým syndromem na otázku, "Kolik je jedno jablíčko?" odpovídala nekompromisně: "Moc!".
Až v samém závěru i ona, k velkému gaudiu naslouchajících studentů odpověděla, že jedno jablíčko je má-lo. Radost studentů však učitel zarazil otázkou: "A kolik je jedna hruštička, Aničko?" A Anička, samozřejmě, odpověděla, že "Moc".
Děti s klasickým Downovým syndromem potřebují praktickou školu, kde se speciálními pedagogickými postupy naučí sebeobsluze, včetně "postupů při nakupování pro polo/ne/gramotné a neumějící počítat". Schopnější mohou zvládnout i speciální učební obory. Jsou poté schopni žít v chráněných bytech a vykonávat jednoduché práce na chránených pracovištích. Tam se může uplatnit jejich chorobou daný lepší barvocit i cit pro harmonii barev (v porovnání s průměrem zdravé populace). Lidé takto postižení se uplatňovali i v minulosti jako pomocní zahradníci nebo vazači kytic a věnců, dnes spíše jako pomocní ošetřovatelé nebo pomocní kuchaři.
Z tohoto důvodu také organizace rodičů takto postižených dětí jsou, vedle skutečných odborníků na speciální pedagogiku, výraznými odmítači inkluze, protože vědí, že jejich potomky by zařazení do normální školy spíš poškodilo a nepomohl by jim žádný asistent nebo jiná opatření v souvislosti s "inkluzí" za drahé peníze a na úkor obecné kvality výuky zaváděná.
Chlapec, popsaný v příslušném článku, trpí zcela zjevně velmi lehkým postižením některého z výše popsaných typů. Charakteristické je i to, že v článku nenajdeme zmínku o zapojení se jeho rodičů do oficiálně existujícího sdružení rodičů takto postižených dětí. Je to nepřímý důkaz toho, že vada je u něho tak lehká, že žádnou takovou pomoc od rodičů podobně postižených dětí nepotřebovali.
Je velice pravděpodobné, že tento chlapec by, byť ne na samé jedničky, zvládl normální školu i bez asistenta a dalších opatření, jdoucích z kapes daňových poplatníků. Velice to koresponduje s nedávno zveřejněnými údaji o tom, že příjemci dotací z EU jsou, až na výjimky, její nejbohatší členové.

Poruchy chování

Jak jsem se zmínil výš, mají být "inkludovány" i děti s poruchami chování, které mohou mít nejrůznější příčiny. Mohou to být opět různé defekty typu autismu či Aspergova syndromu, mající potíže s komunikací a mohoucí na pro ně nezvládnutelné sociální jevy reagovat raptem, může to být ovšem cokoli z pestré směsice "kandidátů na psychopaty" (tj. kdyby byli starší, tak by se jim říkalo psychopati).
Problém s tou druhou skupinou spočívá v tom, že potřebují vysoce speciální pedagogicko - výchovné vedení, protože stejně jako pokřivená výchova může udělat ze vrozeně normálního člověka psychopata (např. figury katů chalifátu a dalších džihádistů jsou patrně přesně takovými jedinci), tak naopak cílená speciální výchova může z rozeného psychopata udělat jedince, schopné života v normální společnosti. Pokud jim takovouto výchovu společnost neposkytne, musí je od sebe vzdálit. Bohužel, zpravidla až poté, co se jejich povahové rysy "materializují" nějakou kriminální činností.
Zmíněná šikana ve střední průmyslové škole Na Třebešíně názorně ukázala, že školy prostě nejsou zařízeny na zvládnutí většího počtu patologicky se chovajících mladistvých.
Není na to zařízena ani legislativa, kdy do 15 let je v podstatě jakákoli kriminální činnost kompletně beztrestná (čehož využívají i některé zločinecké gangy, dávající na "exponované" práce nezletilé). V některých zemích mají alespoň omezenou právní odpovědnost i pro osoby mladší (dítě nemusí chápat finesy třeba finančních předpisů, ale mělo by vědět, že krást a vraždit se nemá). Dolní limit je IMHO někde před začátkem puberty, protože do té doby může dítě chápat, např. vlivem pohádek, i smrt jako vratný proces (a pokud je věřící, vydrží mu to na bázi kostelních blábolů i déle).

"Modernizátorům" a přizpůsobovačům škol pseudohodnotám EU se podařilo v podstatě totálně zlikvidovat autoritu učitele. Vzpoměňme na obrázek školy z Orbis Pictus od Komenského, kde je pod číslem 11 metla na trestání žáků, neudržujících kázeň (vybarvil jsem číslo červeně). A v momentě, kdy toto padlo a padla i pozdější "prodloužená metla", kdy rodiče dítku, na něž si učitel stěžoval, doma pořádně "naložili", nutně musejí podobné typy ve škole narušovat autoritu učitele. Třebešínská kauza také ukázala, že to, co se takto dostane do "černé kroniky" je jen špička ledovce, a že naprostá většina učitelů s trochu delší praxí se už na vlastní kůži setkala se snahou žáků je šikanovat.
Faktem je, že zase speciální školy byly na zvládnutí delikventního chování žáků vybavené, včetně dostatku personálu, schopného delikventa fyzicky přemoci. Křehká učitelka sotva zvládne o hlavu většího osmáka či deváťáka, leda by měla černý pás v judo či karate, a takových zase moc není. Další možnost, na bázi známého bonmotu "Bůh stvořil lidi silné a slabé, a pak přišel Samuel Colt a ten rozdíl srovnal", asi také nebude reálně realizovatelná.
Inkludovat normální lidi s psychopaty, delikventy a debily bylo možné na vojně, kde byla jasně daná pravidla (vojenské řády), jejichž dodržování bylo vynucováno drsnými tresty. Před trestní jednotkou v Sabinově měli hrůzu i kriminální recidivisté, kteří do své dvouleté vojenské služby měli vloženo i několik let trestů odnětí svobody z civilu (pro méně znalé: šel na vojnu, když doběhl v civilu soud, šel sedět, po odsedění se vrátil na vojnu, po doběhnutí dalšího vyšetřování a soudu šel zase sedět ... atd.).
Takže inkluze při současném stavu školství i legislativy kolem něho otevírá dveře k tomu, že ve třídách bude dominovat a výuku zásadním způsobem ovlivňovat pestrá směsice jedinců s patologickým chováním. Bohužel se o nich nedá říct ani to, že je škola vychová pro šibenici, protože toto zařízení jsme už taky zrušili, takže je vychová pro to, aby (po patřičné trestné činnosti) dlouhodobě žili na náklady daňových poplatníků ve specializovaném zařízení.
A pro pobyt v jedné třídě s takovouto přehlídkou patologie odsuzujeme děti normální, nebo dokonce mimořádně nadané, kterým udělají ze života peklo. Naroste zcela jistě, mimo jiné, i počet dětských sebevražd a, bohužel, právně ty nadanější děti budou kandidáty na něco takového. Možná právě toto je cílem "inkluze".

Je EU zdrojem nějakých pozitivních hodnot? - aktualizováno

Neustále jsme bombardováni agitkami na téma, jak strašlivě EU potřebujeme, a jak bychom bez ní byli totálně namydlení. Narůstající hysterie hlasatelů těchto agitek však dává jasně najevo, že všechno je jinak.

Falešný obraz EU

Naprostá většina z těch cca 40 % voličů, co hlasovala pro vstup do EU, žila v domění, že se vstupuje do trochu modernizované EHS, která byla, přes všechny mouchy i zárodky současných průšvihů, ekonomicky vysoce úspěšným seskupením států. Tento falešný obraz byl proEUnijní propagandou záměrně živen a posilován, včetně vysloveně směšného blábolení. Vzpomínám, jak nás v jednom předagitačním klipu ujišťoval údajný Ir, že "se nemusíme bát, že bychom přišli vstupem do EU o svůj krásný jazyk, jako o něj nepřišli Irové". Pochopitelně anglicky (s irským akcentem), nikoli irsky. Člověk si musel říci, že těm soudruhům nestojíme ani za to, aby si vymysleli pořádné lži.
Jen menšině, hlasující proti, bylo jasné, že situace je poněkud složitější a původní ekonomická EHS se přeměnou na EU stala politicko - byrokratickým kolosem, který si v mnohém nezadává s bývalým SSSR, z jehož spárů jsme v roce 1989 zdárně vyklouzli. Tato menšina patřila mezi lidi spíše vzdělanější a v technických a přírodovědných oborech, kde už byly s "harmonizací s EU" zkušenosti, a prakticky nikdy kladné. A lidí, kteří si dokázali představit, že kejda, kterou vidí v zorném poli své odbonosti, je rozlezlá i všude tam, kam ze své pozice nevidí.
Od té doby se situace v EU ještě dále v několika vlnách zhoršovala a současný výsledek je, obávám se, za horizontem představ i těch největších EUroskeptiků z 90. let. Vystřízlivěla i část populace, která byla nevyhraněná, případně považovala vstup do EU za jakousi pojistku, že "nás znova nesežerou Rusáci". V současné době by nejspíš podobné hlasování dopadlo opačně a stále posiluje hlas pro vystoupení z EU (vystoupení potřebuje vyšší míru politického odhodlání a naštvanosti než pouhé nevstoupení).

Je EU naše vlast?

Tahle otázka je zcela zásadní: Zda jsme s to se ztotožnit s EU jako svou novou, širší, vlastí, nebo nikoli.
Obávám se, že EU a její byrokratické struktury udělala, dělá a patrně bude dělat vše proto, aby se nikdo normálně uvažující nedokázal s EU občansky ani lidsky ztotožnit. Už jsem na tuto skutečnost vícekrát upozorňoval, včetně toho, že skuteční vládci EU, tj. nikým nevolení a nikomu neodpovědní, "samospádem" vzniklí EUrobyrokrati, nemají sebemenší zájem, aby v EU vzniklo něco jako politický národ (jaký existuje v USA a dalších zemí s federativním uspořádámím a pestrým národnostním složením). Politický národ by se totiž vůči této antidemokratické věrchušce musel, jak demokratickými a v EU povolenými, tak i demokratickými, ale v EU zakázanými, prostředky vyhranit a vytvořit své autentické zástupce, prosazující jeho politické zájmy.
V současné době jsem svědky jakéhosi vzniku zárodku "politického národa EU", který je, vcelku logicky, silně zaměřen proti současné bruselské byrokracii. Ta také dělá vše proto, aby jeho existenci omezila, nebo ho přímo zlikvidovala.
Bez existence plnohodnotného "politického národa EU" toto seskupení států dost dobře nemůže být ničí vlastí. Celá slavná EU začíná připomínat Rakousko - Uhersko ze známého vtipu:
František Josef I se ptá svého komorníka, zda jsou Maďaři Rakušané. Komorník mu odpoví, že ne, že jsou to samí maďarští nacionalisté. Tak se zeptá, zda jsou Němci Rakušané. Komorník odpoví, že rovněž ne, protože jsou to samí němečtí nacionalisté. I zeptá se, zda jsou alespoň Češi Rakušané, a dostane odpověď, že ne, že jsouto samí čeští nacionalisté. A tak se zoufale zeptá, zda jsou alespoň nějací Rakušané. A komorník mu odpoví: "Samozřejmě, jsme to my dva, Vaše Císařské Veličenstvo."

O těch hodnotách

Vlast v obecné definici představuje společenství, které sdílí kulturu a hodnoty, s níž se vlastenec může ztotožnit. Na škodu není ani příbuznost národní (tj. akcentace pocitů sounáležitosti a ochoty se případně za společenství obětovat "sobeckými geny", sdílenými se širším společenstvím).
EU není nositelem žádných takovýchto hodnot. Pokud je v EU něco pozitivního, existovalo to už před jejím založením a před vstupem jednotlivých zemí do tohoto společenství. Řekněme si to upřímně: Pro nás bylo jediným zásadním argumentem ke vstupu očekávání, že po něm nebudeme tak silně ekonomicky a do jisté míry i politicky diskriminováni, jako když jsme stáli vně. Což se zdaleka nesplnilo, naopak, přistoupení k EU mělo v důsledku diskriminačních aktivit ze strany této organizace na řadu tradičně úspěšných oblastí zemědělství i průmyslu přímo devastující účinky.
Budu hodně zlý: Dokážu si představit ochotu padnout za vlast, jak jsem ji definoval výše, ale nedokážu si představit ochotu padnout za normu o zakřivení banánů či okurek, o níž je veřejným tajemstvím, že ji jakési anonymní úřednictvo vygenerovalo čistě na korupční bázi. Případně za to, že nám jakási hovada, neumějící klápnout hubou česky, budou moci zakazovat používat radiční české názvy potravin, nebo i dalších výrobků.
A budu ještě horší: V případě střetu s jakoukoli jakž takž demokratickou silou lze vcelku s jistotou očekávat, že dojde k podobnému procesu, k jakému došlo za první světové války, kdy část Rakousko - Uherských vojáků masově dezertovala a vytvářela legie, bojující proti své pseudovlasti. Přičemž za "jakžtakž demokratické" považuji z tohoto pohledu i Rusko.

Aktualizace

Zprávy idnes se vracejí ke kauze kaňonu Labe u Hřenska, kdy nám EU v podstatě nařizuje "ekologické" zablokování jediné vodní cesty z České kotliny k moři, vhodné pro dopravu velkých nákladů. Pochopitelně, nejedná se o žádnou ekologii, protože tamní kaňon je kulturní a dopravně intenzívně využívanou oblastí už mnoho set let, ale o to, aby naše podniky těžkého průmyslu nemohly konkurovat především německým ocelárnám (aby se k neúnosnosti prodražila cesta velkých kusů k zákazníkovi, případně abychom na výrobu takovéhoto zboží, např. nádoby k jaderným reaktorům, rezignovali). I tahle kauza je perfektní ukázkou škodlivosti EU a jejích institucí.

Medicína: Umění nebo řemeslo? 9

Prevence 5 Náklady a zisk

Jaké jsou náklady na zdravotní prevenci?

Tyto náklady se skládají ze tří skupin

1. přímé náklady na jednotlivé akce a programy, jejich materiální a personální zajištění, což hradí stát z daní, pojištění a jiných podobných zdrojů
2. nepřímé náklady, kdy stát něco nařídí nebo zakáže soukromým subjektům a nechá je nést náklady s tím spojené. Případně sanuje až opravdu rozsáhlé vzniklé škody
3. politické náklady spojené s tím, že uvedená opatření vedou k nárůstu autoritativních a totalitních prvků ve společnosti

K prvnímu bodu: Zde je jasné, že stát dává prostředky, které by mohly být vynaloženy i na něco jiného, a měl by (ústy odborníků, kteří to prosazují) jasně zdůvodnit, že tyto prostředky jsou vynaloženy správně a že benefit s tím spojený převyšuje benefit z jiného reálně možného způsobu jejcih utracení. Nemá-li stát na tyto programy peníze, tak si je jednoduše natiskne (nebo jiným způsobem přihodí peníze do ekonomiky, třeba i ryze virtuálně), což zvýší inflaci a "potrestá" ty, kdo se živí prací a spoří si na důchody.
Ke druhému bodu: Zde se uplatňuje donucovací role státu, která ovšem má velmi silné tendence se zvrhnout do ničím nekorigované svévole. Naopak ti, kteří proti takovéto svévoli bojují, jsou snadno levicovými politiky a aktivisty dehonestováni jako "ničitelé zdraví národa". Velmi názorný příklad je v současnosti aktuální zákaz kouření v restauracích, jehož přínos pro zdraví populace je více než sporný (už jsem zde psal, že identického efektu na úmrtnost by se dalo dosáhnout za zlomek odhadovaných nákladů), tíhu tohoto zákona mají nést na své náklady soukromníci a stát (a státní instituce) bude řešit maximálně ty, kdo v důsledku tohoto zákona zkrachují.
Ke třetímu bodu: Budu ošklivý, ale prevence z pozice státu a podobných institucí se nejlépe dělá ve věznicích nebo koncentračních táborech, případně ve státech, kde se pozice běžného občana od pozice vězně v koncentráku nijak moc neliší (např. Severní Korea). Složky, které takovouto zdravotní prevenci organizují a prosazují, budou zcela zákonitě mít tendenci prosazovat transformaci společnosti do "ideálního stavu", který zhruba odpovídá tomu, na co narážím.

Co prevence slibuje?

Zakládá si nyní na třech top tématech:

1. minimalizaci / odstranění rizikových faktorů (explicitně alkoholu a kouření)
2. optimalizaci protektivních faktorů (explicitně výživa a pohyb)
3. ovlivňování markerů metabolismu (hodnoty krevního tlaku, cholesterolu a BMI)

K prvnímu bodu: O tom bylo zmíněno výše, je to spojeno s narůstáním totalitarizace ve společnosti, která má, pochopitelně, negativní dopady na zdraví. Přestože jsou občané totalitních států v pozici opečovávaných bílých myšek v kleci, nemají lepší zdravotní ukazatele, než občané států s liberálnějšími režimy, většinou spíš naopak. I socialistické zdravotnictví minulého režimu muselo složitě vybírat ukazatele zdraví, které se mu dařilo plnit, a manipulovat s váhami jednotlivých ukazatelů tak, aby z porovnání s tehdy liberálnějšími západními státy vycházelo alespoň na plichtu. Nehledě k tomu, že zákazy alkoholu poněkud navozují dojem snahy tlačit nás na úroveň zemí, v nichž je alkohol zakázán a současně tam mají katastrofální stav zdraví populace, a to v řadě parametrů (takže ten zákaz s žádným reálným benefitem spojený není). A dovolím si argumentační faul (jsem si ho vědom, proto ho i takto uvádím): Nejvýznamnějším nekuřákem, abstinentem a ještě navíc i vegetariánem byl Adolf Hitler.
Ke druhému bodu: V řadě případů přesné příčiny "protektivnosti" neznáme a mnohdy není úplně jasné, co z toho funguje a co je statistický artefat, "vyrobený" špatnou interpretací toho či onoho souboru čísel. Navíc vnucování těchto protektivních faktorů plošně celé populaci nutně musí vést k tomu, že bude opět posílena autoritativní složka ve společnosti se všemi negativními důsledky.
Ke třetímu bodu: Ona je to do jisté míry součást textu, který mám rozepsaný (týká se obezity), takže nechci předjímat a proto jen velmi stručně:

• ve skutečnosti neznáme "fyziologické hodnoty" těchto i dalších parametrů
• neznáme ani pořádně jejich vztah ke zdraví (ve smyslu zlepšvání x zhoršování)
• nevíme ani to, zda se jedná o příčinné vztahy nebo jen markery, zprostředkovávající pohled na procesy, které neumíme ani sledovat ani interpretovat, a zda např. snižování cholesterolu léky není spíše "léčením horečky sklepáváním teploměru"

Jejím výsledkem by měl být

• pokles incidence kardiovaskulárních nemocí o 89 %
• pokles mozkové mrtvice o 76 %
• pokles výskytu rakoviny o 51 %
• pokles úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční (=infarkty, angina pectoris a podobné stavy a jejich následné komplikace) o 70 %

Dovolím si vyslovit tézi, že se nejedná o reálné poklesy, ale pouze o přesuny úmrtí do vyšších věkových kategorií (protože na něco ti lidi stejně musejí zemřít), a že naopak poroste procento úmrtí na nádorová onemocnění, protože incidence (= počet nových případů za stanovené období, nejčastěji rok) nádorů s věkem narůstá exponenciálně.

(pokračování)

Kvóty na uprchlíky

Pomiňme nyní skutečnost, že "kvóty na uprchlíky" jsou vnucovány státům, které nemají žádný podíl na vzniku procesů, které k "uprchlické krizi" vedly, a dokonce i těm, které se k těmto zásahům do států v oblasti severní Afriky a Blízkého Východu stavěly negativně. Takže tyto státy mají nyní vyžírat to, co "dobroserové" z jiných států zavinili.

Soustřeďuji se nyní na skutečnost, že v EU je v rámci Schengenu volný pohyb osob.
Představa, že "uprchlíci" budou přiděleni nějakému státu a na jeho území trvale zůstanou a "budou se integrovat" (opět pomíjím skutečnost, že příklad úspěšné integrace muslimů do společnosti evropského typu prostě neexistuje, pominu-li extrémně totalitní režimy, v nichž byla muslimům integrace vnucena "organizovaným násilím" jménem stát), je prostě zcela mimo realitu.
"Uprchlíci", protože převažují zcela jednoznačně ekonomičtí migranti, jdoucí "za lepším", se prostě přesouvají automaticky tam, kde mají nejvyšší benefity. Ať už ve formě "peněz na ruku", tak i ve formě různých poukázek na zboží a služby. Vzhledem k tomu, že EU hanebně a dlouhodobě neřešila vysokou míru ekonomické nerovnosti mezi svými členy, jsou tyto benefity faktorem, který "uprchlíky" žene do Německa.

Reagovat na zmíněný efekt se dá dvojím způsobem:

• snížit výrazně benefity pro "uprchlíky" v Německu tak, aby pobyt v tomto státě nebyl pro ně tak výhodný
• zvýšit tyto benefity v ostatních státech tak, aby Německo "nevyčnívalo"

Takto napsáno je to sice velice pěkné, ale Němci mají tyto benefity stanovené zákonem a nejsou ochotni měnit legislativu, či se na to alespoň vymlouvají, takže snížení těchto benefitů naráží u nich na legislativní problém. Zvýšení benefitu pro "uprchlíky" v jiných zemích zase naráží na skutečnost, že ti by byli s německými benefity na tom v řadě států výrazně lépe nejen než jejich vlastní občané na sociálních dávkách, ale i občané pracující. V některých státech bývalého východního bloku pak i lépe než tamní střední třída. Což je, pochopitelně, něco na způsob velmi brizantní nálože, umístěné pod dům s nápisem "EU a její uprchlická politika", případně "Naše členství v EU".
Jinými slovy: Současný stav je takový, že "uprchlíci" se budou hnát do Německa a několika málo dalších států s vysokými sociálními benefity pro ně, přičemž není moc velká šance na rychlou změnu ekonomických podmínek, které toto tendování způsobují. Současně se však toto tendování netýká jen oné většiny vysloveně ekonomických migrantů, ale i migrantů, kteří opravdu byli, jak ve své domovině, tak i v táborech v Turecku, šikanováni a ohrožováni, např. pro vyznávání křesťanství nebo příslušnost k LGBT komunitě. Zkušenosti v tomto ohledu existují z více států a jsou jednoznačné.

Co musí být vyřešeno a jasně a závazně řečeno

Je-li řečeno A (redistribuce "uprchlíků" na základě obskurních kvót, stanovených antidemokratickými bruselskými úředníky), pak musí být řečeno i B (= jak si tuto redistribuci vynutit, nikoli vůči státům EU, ale vůči samotným "uprchlíkům"). Současná situace je taková, že "uprchlíci", přijatí státem, který se jim nelíbí, prostě roztrhají doklady (včetně nějakého provizoria, co dostali při tom přijetí) a vyrazí za lepším do Německa. Bez problémů přitom mohou změnit identitu, protože lidskoprávní pachatelé dobra znemožňují jejich účinnou identifikaci a evidenci. Ječeli už tehdy, když si některé státy "dovolily" značit popisovačem rodiče a děti tak, aby se rodina udržela pohromadě (byť je, pochopitelně, zcela ve hvězdách, zda "uprchlíky" udané rodinné poměry odpovídají realitě).
"Uprchlíci" by museli být čipováni, musela by se vytvořit databáze jejich otisků prstů, případně databáze jejich vzorků DNA (která by mohla korigovat jimi udávané příbuzenské vztahy na realitu) a tato databáze by měla být mezinárodně propojená a přístupná prakticky ze všech "hotpointů" i vnitrozemských center pro "uprchlíky" (pomíjím možnost jejich dlouhodobého držení v nějakých zařízeních, podobných věznicím jako nepřijatelnou).

Vede to ovšem k otázkám:

• Jsme ochotni něco takového udělat?
• Jak moc budou řvát lidskoprávníci?
• Povede to k podobné plošné evidenci i domácí populace států EU?
• Nebo naopak toto použití uvedený postup, který by mnozí rádi plošně zavedli, spíše zdiskredituje (a budou se proti jeho zavedení stavět síly, snažící se o plošné očipování všech obyvatel EU)?

A pořád přitom zůstane řada otázek, například:

• Co s Ali Babou, zaevidovaným v Česku, který byl dodatečně identifikován jako Baba - Alí, snažící se zaevidovat se v Německu? Bude "šupem" poslán do Česka? Jak zajistit, aby u nás zůstal?
• Kdo začne (dříve nebo později se to stane) "uprchlíkům" čipy vyřezávat (případně zneprovozňovat in situ, jde-li to)?
• A co udělat s německým občanem Babou - Alí, který bude dodatečně (třeba po roce nebo ještě později) identifikován pomocí daktylek nebo analýzy DNA (ta není tak rychlá, jako sejmutí identifikačního kódu z čipu), jako Ali Baba, uprchlý z České republiky, kam byl přidělen?

A hlavní otázka ovšem zní:

Budou krajně nedůvěryhodná EU a stejně nedůvěryhodné Německo ochotny dodržovat takto definovaná pravidla (byť by v nich bylo dosaženo shody), když jsme v současnosti svědky toho, že pravidla pro zacházení s "uprchlíky", tj. Dublinské protokoly, jsou oběma těmito organizacemi masívně porušovány, bez jejich oficiálního zrušení, a jsou jimi naopak ostrakizovány státy, které se jich drží?

Jsou na tom ženy u nás opravdu tak špatně?

Soudruh Čulík, neschopný nalézt na presidentovi tohoto státu naprosto nic pozitivního, se vytasil se statistikou organizace, která si říká "světové ekonomické fórum", která se zabývá "vědecko - genderistickou" (jinak se to asi nazvat nedá) analýzou postavení žen ve státech světa. Snaží se předstírat solidnost využíváním zdrojů, jako jsou OSN či CIA a podobné mezinárodně vcelku respektované organizace, jejichž prestiž ovšem narušila řada skandálů.

Uvedenou citací se vyhrotil proti konstatování presidenta Zemana faktu, že postavení žen v islámských zemích je mizerné, a že tuto mizernost se islámští (a hlavně islámističtí, což je jedno a totéž) imigranti snaží rozšířit k nám. Blekotal o tom, že jsme "až na 84. příčce světového žebříčku", za řadou rozvojových zemí.

Pokud si člověk dá tu práci a zorientuje se v dosti nepřehledném webu této organizace, tak zjistí, že uvedená údajná analýza je pouze jakýsi popis povrchních znaků, které se navíc mohou posouvat stejným směrem jak při zlepšování, tak i zhoršování úrovně postavení žen. Jako příklad se dá uvést poměr narozených dětí mužského a ženského pohlaví, kdy zastoupení dětí ženského pohlaví

• bude narůstat jak v souvislosti s obecně špatnou péčí o těhotné a rodičky, protože plody ženského pohlaví jsou odolnější (a tedy bude tento posun reflektovat spíše  šptnou péči o ženy)
• bude klesat při vyšší arteficiální potratovosti plodů ženského pohlaví (viz Čína a některé další země), kdy bude na jedné straně indikovat nedobré postavení žen (nezájem o holčičky), ale na straně druhé dostupnost péče v těhotenství i potratů (což je faktor spíše pozitivní)
• bude také klesat při obecně špičkové péči o těhotné a děti obou pohlaví, protože ta eliminuje vyšší pre i postnatální letalitu plodů a dětí mužského pohlaví (což je spíše pozitivní jev)
• rovněž rozdílná délka dožití mužů a žen má stejně malou výpovědní hodnotu.

Je dosti zajímavé, že citovaná obskurní organizace vůbec nereflektuje ve zdravotnické oblasti dostupnost zdravotní péče pro ženy (která je především v islámských zemích mizerná, protože lékařky nemají a vůči léčení lékařem, který by nebyl manžel nebo bratr nebo jiný "povolený" mužský příbuzný, existují silné náboženské zákazy, které reflektují islámské pseudoprávo "šaríja", případně ještě primitivnější a barbarštější zvyklosti předislámské). Dále tato organizace nereflektuje dostupnost antikoncepce a dostupnost potratů, které jsou rovněž významnou součástí zajištění zdravotního stavu žen a jejich postavení ve společnosti. Opět právě islám ženu degraduje na "samoopravnou a samomnožící se mašinu na výrobu teroristů", která v oblasti reprodukce nemá naprosto žádné svobody (a s tím souvisí i nerovnoprávné postavení žen ve výchově dětí, které rovněž tato obskurní organizace nijak nereflektuje).
Pokud si vezmeme vzdělání, tak např. blízkost výsledků osob mužského a ženského pohlaví může být dosažena stejně tak ve společnosti, kde jsou prakticky všichni negramotní, tak i ve společnosti, kde naopak je gramotnost vysoká. Opět touto organizací používané indexy nijak nereflektují např. zablokování celých oblastí vzdělávání ženám, jak je to běžné v islámských společnostech.
Pokud se týká politického zastoupení, tak zde jsou problémy vůbec s tím, že používaná data nejsou s to rozlišit mezi stavy, kdy na jedné straně je přístup žen do politických funkcí opravdu zablokován a na streně druhé tím kdy ženy prostě nemají o uvedené posty zájem a nejsou k jejich alespoň formálnímu zastávání nuceny. Faktem je, že u nás v podstatě kterákoli politická strana, kde by nějaká žena projevila zájem o vyšší posty, nebo např. o její zastupování ve vládě, začne juchat a radovat se a hned ji tam strčí. Zejména tehdy, pokud bude dotyčná alespoň trochu schopná. A faktem také je, že naše ministryně jsou názornou ukázkou toho, že žen způsobilých udělat něco pozitivního v politice, je setsakramentsky málo.
Další věcí je, že vysoké zastoupení žen na postech vlády nebo v zákonodárných orgánech v některých zemích (a opět jsme u toho islámu) může být dáno tím, že tyto po evropském vzoru vytvořené instituce nemají naprosto žádnou (nebo jen velmi malou) politickou moc a jsou jen "převodními pákami" náboženských sborů, které drží  rukou reálnou politickou moc ve státě. Ženy v těchto institucích nemají reálně jinou hodnotu než známý Calugulův kůň, jehož poněkud excentrický samovládce Říma jmenoval senátorem.
Podezření z manipulace posiluje i fakt, že "Political Empowerment" nijak nereflektuje zastoupení a postavení žen ve třetím pilíři státní moci, tj. justici, která je v evropských zemích výrazně feminizovaná (a postsocialistické země mají tady toto ještě více akcentováno), zatímco v islámských je zastoupení žen mezi soudci nulové a velmi nízké je i zastoupení žen mezi soudci v latinskoamerických státech. Tady by se civilizované země obecně a postsocialistické obvzvlášť posunuly prodce nahoru, což zřejmě není účelem tohoto "světového" srovnání.
Zcela jistě musí podobné podezření posílit i skutečnost, že "světoví" soudruzi nijak nereflektují v politice stav, kdy se žena sice smí stát cvičenou opičkou v reálně zcela impotentním parlamentu, ale nesmí sama na ulici bez mužského doprovodu. Nehledě k tomu, že soudruzi genderisté nijak nereflektují rozdílné postavení mužů a žen v oblasti občanského a trestního práva (opět se týká především islámských zemí s prvky "šaríje" v právním řádu).
To samé se týká i zastoupení žen mezi duchovními, kdy v islámských zemích je to čistá nula, stejně tak v zemích katolických, a pouze země, kde fungují některé protestantské církve, mají jako kněze ženy (a my máme dokonce i jednu biskupku, ale už nevím ve které církvi). Určité zastoupení žen na duchovních postech mají i některé polyteické kulty, a to je vše. Problematika řeholníků je trochu jiná, protože tam vyšší zastoupení žen může znamenat situaci, kdy jsou ženy ve společnosti silně diskriminovány a jdou se uplatnit touto cestou (typicky evropský středověk a raný novověk), ale může se i snižovat v situaci, kdy jsou ženy diskriminovány natolik, že je jim upírána i tato cesta ke společenskému uplatnění. (Pro méně chápavé: Zastoupení řeholnic může růst i klesat spolu s rostoucí diskriminací žen na základě přítomnosti či nepřítomnosti dalších faktorů, které se s tímto znakem míjejí.)
O ekonomických ukazatelích jsem tady psal opakovaně: Biologie muže a ženy je rozdílná, to až na "vědecké genderisty" chápe každý, a z toho plyne i různost ekonomických ukazatelů. To samé platí pro intelekt a výskyt nadprůměrných jedinců obecně. Je zajímavé, že soudruzi ze světového ekonomického fóra nijak nereflektují nerovnováhu v zastoupení mužů a žen na spodku sociálního žebříčku, kdy ve vyspělých zemích převažují v poměru cca 9:1 muži, zatímco v rozvojových zemích jsou mezi jedinci na sociálním dně zastoupena obě pohlaví podobně. Opět by se to asi nehodilo k předem zadaným požadavkům na výsledky. S tím souvisí i to, že soudruzi nijak nereflektují země, kde žena smí pracovat pouze se souhlasem mužských příbuzných (manžel, bratři, otec, strýcové apod.).
Poměr spisovatelů a spisovatelek je sice také zajímavý, ale, pochopitelně, reflektuje ty, kteří jsou schopni se uplatnit na trhu. Je to velmi podobné jako s nadprůměrnými schopnostmi obecně: Ženy většinou vytvářejí řemeslně zvládnutá díla průměrných kvalit. Perfektně se uplatní jako autorky "červené knihovny" nebo jejich ekvivalentů tam, kde něco podobného vychází a vycházet může. Jsou i pečlivými scénáristkami jihoamerických telenovel a podobných uměleckých shitů, které opět mají perfektně zvládnuté řemeslo (a podle Františka Novotného mohou jejich výtvory posloužit jako učebnice literárního řemesla pro začátečníky), ale to je vše. Potom záleží na mnoha dalších okolnostech, zda se díla průměrných kvalit dokáží na trhu uplatnit, protože pak ženy mohou i přečíslit mužské spisovatele, nebo ne, což je dáno opět mnoha okolnostmi, působícími spíše jako informační šum (např. počet přečtených děl průměrným příslušníkem populace za rok). Nicméně kdyby se na trhu vyspělých zemí objevilo deset Rowlingových, tak je trh schramstne, ale ona je tam jen jedna. Kvalitní spisovatelka se prostě tržně uplatní, pokud existuje a má o vstup na trh zájem (což je opět dáno mnoha dalšími faktory, které s diskriminací či nediskriminací žen nemají nic společného, např. počtem gramotných uživatelů daného jazyka).

Prostě celá tahle "světová" organizace je buď tlupou pologramotných neumětelů, počítajících nesmyslné statistiky nad nesmyslnými čísly. Nebo, což je daleko pravděpodobnější, vědomých lhářů a manipulátorů, majících za cíl co nejvíc očernit "politicky nežádoucí" státy, kde jsou ženy rovnoprávné a dobře zabezpečené. A zejména potrestat státy postkomunistické, které mají rovnoprávnost mužů a žen natolik uspokojivě vyřešenou, a existuje jen nepatrné procento jejich občanek, sedající na vějičku "vědeckého genderismu", protože jim něco připomíná.

A mimochodem, i na tom žebříčku je naprostá většina islámských zemí až za námi, takže bez ohledu na výše uvedenou problematičnost soudruzi "vědečtí genderisté" nejsou s to ani touto silně pokřivenou studií zastřít fakt, že v islámských zemích jsou na tom ženy hůř, než u nás, takže i se zohledněním Čulíkem citovaného materiálu měl president Zeman pravdu. (Soudruzi se prostě pořád ještě málo snaží.) Soudruh Čulík patrně nepočítal s tím, že se někdo tou horou informačního balastu na stránkách uvedené organizace bude ochoten a schopen prokousat.

Co uplynulý týden dal

Islám

Další kat

chalifátu byl identifikován. Jedná se o britského konvertitu k islámu. Inu, známe přísloví o poturčenci horším Turka.

Ženskou obřízku

začíná chalifát zavádět u žen a dívek. Agitátoři zcela jistě časem spustí jekot, jak je tento barbarský zákrok "neislámský", aniž by vysvětlili, proč se tedy dělá prakticky pouze v islámských komunitách a v islámských zemích.

Turecko

vyhrožovalo "desetitisíci uprchlíky", které údajně může vyhnat ze Sýrie úspěšná ofenzíva proti chalifátu a jeho spojencům. O to více se věnuje napadání Kurdů, téměř jediných bezvýhradných odpůrců chalifátu.

Hladomor

hrozí v Somálsku. IMHO je problém jasný - islám.
Podobně hrozí hladomor a drastický pokles populace v afrických zemích, kde místní černá věrchuška vyhnala (nebo vybila) bílé farmáře a půdu rozdala "zasloužilým" bojovníkům, kteří v životě nikdy nepracovali a obživu získávali výlučně kalešnikovem nebo podobnými pracovními nástroji. Můj názor: Nepomáhat a nechat to na panu Darwinovi. Zní to možná krutě, ale to se racionálním řešením dost často stává.

Syrská armáda

pokračuje v boji proti islamistům u města Aleppo. Město se podařilo obklíčit. Tato základna sympatizantů chalifátu představuje "špunt", bránící v ofenzívě na území ovládaná chalifátem. Je nutno ho eliminovat, přestože v něm nevládne chalifát, ale "jen" s ním spolupracující islamisté.

60 lidí

zavraždili islamisté v Nigérii prostřednictvím koordinovaných sebevražedných útoků. Je to názorná ukázka toho, jak islám mění lidi na něco podobného spíše "živým strojům" než lidem.

Syrští Kurdové

vytlačili s pomocí ruských náletů spojence chalifátu Frontu alNúsrá ze základny u Halabu, jejíž pád před časem vedl k úvahám o blízkém Asadově konci.

Čtyřletý chlapec,

syn britské konvertitky k islámu, se uplatnil jako jeden z katů chalifátu: Odpaloval nálože pod popravovanými dálkovým ovladačem. Opět nádherná a názorná ukázka "perfektní integrace" muslimů ve Velké Británii.

O údajném rozdělení Sýrie

na "proruskou" a "proamerickou" část prosákly (des?)informace přes Izrael. Mělo k tomu dojít na schůzce v Mnichově, že by genius loci?

Saúdská Arábie

prý vyšle vojáky so Sýrie. Problém je, že by fakticky bojovali ve prospěch chalifátu.

Imigranti

Objevují se stále dramatičtěji koncipované texty o tom, jak ubozí uprchlíci trpí, když se na improvizovaných prostředcích snaží dostat přes Egejské moře, nebo se snaží ilegálně procpat přes hranice v Evropě. Je to prostě pláč nad zlodějem, kterému uklouzl žebřík, když lezl do okna krást.
Jednalo se také o zabezpečení hranic EU (konečně) s tím, že by v tomto týdnu měl proběhnout summit EU na toto téma.

Lotyšsko

vytvořilo takové podmínky, že se tam imigranti neženou. Nicméně zklamání a odchody migrantů především ze severnějších zemí (je tam zima a "divná příroda") byly konstatovány na více místech.

Kontraverze kolem "uprchlíků"

narůstají i v Německu a stále více se do hlasů proti Merkelové a její politice zapojují i "standardní a zavedení" politici.

Turecko

zadrželo na svých hranicích 34 lidí s opasky sebevražedných atentátníků.

NATO

konečně vyrazilo hlídkovat proti ilegálním pašerákům lidí v Egejském moři. K velké nelibosti sluníčkářů.

Tříměsíční ultimátum

dala EU Řecku na zavedení řádného režimu na hranicích a ochrany Schengenského prostoru.

Propukla kontraverze

ohledně přijetí syrských křesťanů, kteří odmítli byt v Jihlavě a charakterizovali ho jako "vymalovaný kravín". Sluníčkáři ječí, Prima se brání tím, že překládal profesionální překladatel, a má k dispozici zvukový záznam. "Sluníčkářům" přitom nedochází zásadní fakt, že totiž případný záměrně špatný překlad úředním překladatelem (muslimem) by byl průšvih neméně velkého kalibru. Takže ať to dopadne jak to dopadne, je vyústění celé kauzy pro "sluníčkáře" vždy špatné.

Proti imigraci

se opatrně postavil již i předseda KDU ČSL Bělobrádek. Inu, v posledních průzkumech se jeho strana potácí na hranici "parlamentnosti" a touto cestou, jdoucí proti oficiální křesťanské linii, by mohl nabrat nějaké hejly.

Obecné

Doznívaly ohlasy po demonstracích 6. 2., včetně spekulací o tlupě zakuklenců, která při zjevném tolerování policií dělala po Praze výtržnosti, které vyvrcholily vpálením světlice do "alternativního centra" Klinika.

Po 35 letech

to vypadá, že se vyjasní záhada sestřeleného italského letadla. Pravděpodobně ho sestřelili Francouzi, kteří se snažili zaútočit na letadlo s Kaddáfím a popletli dvě letadla, pohybující se ve stejné oblasti.

Barnevernet

vrátil odebranou holčičku s vrozenými vadami, čekající na transplantaci ledvin (je na ni tč. moc malá). Zlí jazykové tvrdí, že ji vrátili proto, že nenašli pěstouna, který by o ni měl zájem.

Vláda

projevila snahu, aby se rodinám, žijícím mimo ČR, nevyplácely z ČR příspěvky na děti.
Rovněž podpořila "Istambulskou úmluvu" o prevenci násilí na ženách. Vzhledem k tomu, že podrobnosti o této úmluvě jsou nedostupné, že její vytvoření bylo provedeno v islámském Turecku (tedy něco jako "kozel zahradníkem"), a že to celé podporuje ministr Dienstbier, tato úmluva nutně musí alespoň vyvolávat závažné pochybnosti.

Britští studenti

propadli v testech z matematiky a gramotnosti. Nechci moc sejčkovat, ale inkluzi zavádíme stylem "Velká Británie - náš vzor". Jádrem pudla mohou být i ony tři miliony muslimů, které v této zemi napočítali, z nichž se rekrutuje významně nadproporční část žactva.

Úspěšné vypuštění družice

Severní Koreou potvrdily další země. Včetně toho, že Zemi dočasně obíhá i třetí stupeň použité rakety. Podle komentářů některých odborníků zatím nemá SK vyřešen návrat do atmosféry (navigace, tepelné štíty atd.), takže zatím nejsou s to shodit na cíl funkční jadernou nálož (ale třeba odpad z jaderné elektrárny by už takto na cíl patrně shodit mohli).
S tím souvisí i informace od US špionů, podle nichž SK obnovila výrobu plutonia.
V souvislosti s těmito zvěstmi narostlo napětí na celém poloostrově a přízrak obnovené války zesílil.

Čelní srážka vlaků

se "podařila" v Německu. Obětí je na tento typ havárie relativně málo (deset mrtvých a stovka zraněných), nicméně je to průšvih a jsem zvědavý, co se vynoří. Připomínám, že němečtí "sluníčkáři" několikrát poškodili signalizační zařízení na dráze, aby narušili příjezd demonstrantů na akce PEGIDA nebo AfD.
Podle pozdějších informací měla způsobit havárii lidská chyba, další vyšetřující složky to ale odmítají jako spekulaci. Nicméně podle dalších zpráv bylo návěstidlo přestaveno z automatického režimu na manuální, což mohla nějaká neodborná manipulace klidně způsobit.

Ústavní soud

se snažil umravnit soudce, aby ve svých výrocích o dosud nerozhodnutých kauzách ctili presumpci neviny.

V USA

proběhlo několik primárek, demokratických i republikánských. Šance favoritů obou stran nejsou zcela přesvědčivé, zatímco na druhém poli obou pelotonů se objevili první, co to vzdali.

President Zeman

udělil první milost.

Unikátní zobrazovací přístroj

byl vyvinut u nás a je zkoušen v Praze. Přístroj pracuje na základě detekce paramagnetických částic (to jsou takové, které se magneticky projevují jen v zevním magnetickém poli), které mohou lépe pronikat do organismu a pomoci zobrazovat např. zárodky nádorů.

Genetický kód klíšťat

byl rozluštěn. Klíšťata jsou přenašeči závažných chorob, "naše" klíšťová encefalitida a Lymeská borelióza patří spíše k těm méně závažným, takže od těchto informací si vědci slibují možnost omezování šíření původců vícera a někdy i fatálně probíhajících chorob v přírodě.

Dva pacienti

s "bionickým okem" začínají vidět siluety a rozpoznávat osoby. Zařízení bylo aplikováno pacientům s dědičnou chorobou, vedoucí k zániku světločivných buněk na sítnici a oslepnutí. Jinými slovy, lidem, kteří předtím viděli a mají vyvinuta analytická zraková centra v mozku. Lze očekávat, že u nevidomých od narození by to nefungovalo, protože těm tato centra zakrní.

Nastala kontraverze

kolem toho, že vládní strany procpaly EET přes sněmovnu hrubým porušením jednacího řádu. I to je věc, která by se těmto stranám neměla zapomenout a měla by se jim připomínat před volbami letos a hlavně v příštím roce.

Počet rasisticky motivovaných zločinů

údajně v Německu vzrostl. Problém je, že do toho započítávají i útoky na muslimy, kteří nejsou rasa, ale hlasatelé zločinné a s evropskou kulturou i obecně platnými zákony neslučitelné ideologie.

90+ letého bývalého dozorce

z Osvětimi nyní soudí v Německu. Nic proti tomu, ale tato teatrální gesta v době, kdy Německo pořád řadě států (i nám) dluží část reparací za druhou světovou válku a provádí zničující politiku, ohrožující Evropu i svět další velkou válkou, jsou zcela ku exkrementu a krom pár hlupáků či fanatiků jim sympatie nepřinesou.

Bylo zachyceno něco,

co vypadá jako výsledek gravitačních vln. Pokud analýzy výsledků objev potvrdí, bude to jednak potvrzení Einsteina, který je předpověděl, jednak důstojná oslava výročí této předpovědi (letos sto let), jednak se tím otevře nové "okno" do vesmíru - gravitační, zobrazující vysoce hmotná tělesa, prudce se pohybující, nebo kolidující.

Shořela

část střechy Národního muzea. Zaslechl jsem spekulace na téma "shořely památkově chráněné trámy, které znemožňovaly či prodražovaly její rekonstrukci".

Poslanec Chalupa (ANO)

přišel s projektem obnovy Svazarmu, tedy instituce, která by spolupracovala s armádou, sloužila k vytváření záloh a starala se o brannou výchovu populace (např. na téma "jak přežít při teroristickém útoku").

Brusel útočí na Slovensko.

Nelíbí se mu, že oficiálně podporuje spotřebovávání domácích potravin. Tak nějak EU stále více prosazuje ptákoviny a nesmysly.

Šéf NATO

se vyjádřil, že Rusko destabilizuje Evropu. Inu, je za to placený.

Soudružka Valachová

začíná přitvrzovat: Rodičům, kteří by nesouhlasili s inkluzí, která je po odborné stránce nesmysl a děti na obou stranách barikády poškodí, vyhrožuje sociálkou.
Vedle toho se vyjádřila pro širší podporu "domácího vzdělávání", které by ovšem mohlo vést v souvislosti s muslimy ke vzniku totálně paralelní společnosti, neznající ani zde používané jazyky a nemající kontakt se zbytkem populace ani prostřednictvím té školy.

Desítky milionů

vydáme ročně za to, že Němci produkují "ekoelektřinu", kterou nejsou s to nijak využít.

Křížové výpravy

V rámci agitačních bojů se u proislamizačních agitátorů objevuje argument, že "Evropané také pořádali křížové výpravy".

Relevantní ve vztahu vůči islámu jsou, pochopitelně, křižácké výpravy do islámského světa. Co se dělo v boji Evropanů proti Evropanům (války proti Albigenským, husitské války, dobývání Pruska atd), po tom je muslimům a jejich loutkovým kašpárkům velké kulové.
Křížové výpravy nastaly v situaci, kdy muslimové dobyli postupně všechny africké křesťanské země. Výjimkou  byla Etiopie, ale o ní existovaly v Evropě jen matné zvěsti o "mocné říši krále Jana" na jih od muslimských záborů. Tato představa byla tu a tam agitačně využita, ale realisticky smýšlející vojevůdcové a politici s něčím takovým v rámci svých rozhodnutí nepracovali.
Původní obyvatelstvo afrických zemí dobytých islámem bylo prakticky kompletně vybito, přežili jen Koptové, kteří se stáhli na jih Egypta, kde se ubránili jako samostatné etnikum křesťanského vyznání, byť v područí islámských okupantů. Přežili také Berbeři, kteří ale byli donuceni k přijetí islámu. A přežila také část žen, které byly zajaty jako sexuální otrokyně.
Muslimové také okupovali křesťanská území na nynějším Blízkém Východě, zotročili tamní křesťanské obyvatelstvo a ustavili tam islamistickou vládní strukturu.
Uvedené islámské výboje nechaly evropské křesťany více-méně chladnými. Ti pouze zastavili západní osu islámské expanze v několikadenní bitvě (spíše sérii bitev a šarvátek různé velikosti a rozsahu) na jihu Francie a postupně vytlačili muslimy za Pyreneje, kde se začal od konce prvního tisíciletí rozvíjet proces, zvaný reconquista, do něhož se evropské státy, vyjma nejbližších sousedů, nijak výrazně nepletly.
Reakci Evropy vyvolalo až zhoršování situace v oblasti Palestiny, kdy muslimští vládcové (křesťany nemilovaní, ale respektovaní) vytvořili stav permanentního ohrožení poutníků, postupně gradující natolik, že uložené pokání ve formě pouti k "božímu hrobu" se stalo pouze složitým a nepohodlným (pro trestaného) způsobem trestu smrti.
Teprve nastolení této situace vedlo k procesu, který známe jako křížové výpravy.
Faktem také je, že Evropa nebyla politicky a ekonomicky dostatečně vyspělá, aby tuto akci dotáhla do vítězného konce. Evropští bojovníci měli kvalitnější vybavení a dokázali (Saracén sem, Saracén tam) taktičteji provádět dílčí akce, a tím vítězit i proti značné převaze nepřátel, ale strategické postavení (i chování) křižáků bylo vždy velice špatné a jejich vůdcové dělali v podstatě stejné nebo srovnatelné chyby, jaké viděli (a patřičně využili) naši předkové při taženích křížových výprav proti husitům. Podobné strategické lapsusy, jakým byla bitva na Vítkově, kdy křižácké vojsko díky idiotství svých vůdců a neukázněnosti nižších velitelských kádrů i řadových bojovníků nedokázalo dobýt provizorní opevnění, hájené několika desítkami relativně špatně ozbrojených husitů (a část z nich tvořily ženy, u nichž je více-méně jasné, že neměly žádný bojový výcvik), a tím poslalo strategicky do kopru výpravu o několika desítkách tisíc bojovníků, se děly při obhajobě křižáky dobytých území poměrně často. Konec konců, naprosto stejným provalem byla i bitva u Kresčaku, v níž padl náš král Jan Lucemburský. I zde hrála hlavní roli neschopnost evropského feudálního vojska poslechnout velení a postupovat jako koordinovaný celek (který by si musel, bez ohledu na lučištníky, Angličany namazat na chleba).
Evropa také neměla technicky a logisticky (o politické rozdrobenosti nemluvě) na to, aby do dobytých území přepravovala v dostatečném počtu bojovníky a proviant, což by umožnilo křižáckým enklávám přežít islámské nápory. Tento problém nbyl akcentován tím, že ekonomika křížových výprav byla v záporných číslech, dotace těchto aktivit byly chápány jako "oběť bohu", tedy něco podobného, jako stavba kostelů, nebo financování jejich zařízení. Celou tuto etapu prakticky ukončila epidemie černé smrti (za vlády Karla IV. v Čechách), která vylidnila řadu oblastí a eliminovala relativní přelidnění, které bylo jedním z faktorů křižácké výpravy vůbec umožňujících.
Faktem je, že kdyby ke konfliktu došlo později, těsně před, nebo po ukončení osvobozování Pyrenejského poloostrova od islámské okupace, tak už by už Evropa na řádné logistické i organizační zajištění křížových výprav měla, jak ukázaly následné koloniální výboje nejprve Portugalců a Španbělů a posléze i dalších evropských národů. Nešlo jen o "boje proti nahým domorodcům", na řadě míst, zejména na východním pobřeží Afriky a v Indii, došlo ke střetům Evropanů s muslimy, kteří tehdy již proti nim neměli šanci.
Ovšem představa, jak Cortéz dobyl se 150 vojáky mnohamilionovou Aztéckou říši, je také mimo realitu, přestože jednotné a autoritativní vedení těch 150 mužů bylo přesně to, co chybělo větším kontingentům křižáků. Ve skutečnosti spolu s Cortézem táhly deseti- až statisíce ujařmených neAztéků, kteří měli po dobytí svých území Aztéky v podstatě jedinou perspektivu: být oběťmi s vyřezaným srdcem na vrcholu některé z aztéckých chrámových pyramid. Ty byly nástrojem nábožensky korektního vybíjení porobených národů, takže, s trochou zjednodušení, vlastně jakýmisi obdobami osvětimských plynových komor (porobené národy byly místo osvětimského šmelcování na mýdlo "šmelcovány" na modlitby a obětiny aztéckým božstvvům). A právě tento faktor způsobil, že Cortéz, i po dílčích neúspěších a dalších peripetiích, Mexiko dobyl a ovládl.
Stejně tak Pizarro dobyl říši Inků proto, že byla oslabena epidemií ze Starého světa zavlečených neštovic a občanskou válkou. Atahualpa si vykládal (patrně) příchod Evropanů jako trest boží a ujařmené národy, včetně zbytků struktur strany, poražné v občanské válce, se s nadšením přidávaly k vojsku příchozích dobyvatelů, jejichž krutost hluboce zaostávala jak za útlakem prostého obyvatelstva Inky, tak i za krutostmi právě skončené občanské války.
"Strašlivá krutost Španělů" je do značnmé míry propagandistická lež, šířená konkurenčními Angličany. V reálu, zatímco Angličané ve svých koloniích Indiány prakticky vyhladili (a osvobození osadníci v tomto trendu nadále důsledně pokračovali), Španělé ponechali obyvatele dobytých území naživu a na jimi obsazených územích jsou indiánské populace aktivní, tj. přibývá jich. Jediné, co bylo z hlediska etnologického špatné, byl fakt, že se Španělé s obyvateli dobytých území masově smísili na populaci, která je formálně křesťansko katolická, ale uchovala si řadu prvků z předkřesťanského náboženství a zvyků s nimi spojených a má je, pochopitelně, smíchané s podobnými prvky, dovezenými španělskou větví jejich předků.

V důsledku úspěšného vytváření obrovských kolonizovaných území ztratila Evropa zájem o znovudobývání křesťanských území v Palestině, takže v podstatě jen zastavila expanzi muslimů přes Balkán (východní expanzní osa) a začala pomalu vytlačovat islámské okupanty z podmaněných evropských území.