Co uplynulý týden dal

Islám

President Asad

se setkal v Soči s Putinem. Rusko se dále angažuje, navzdory jekotu neomarxistické lůzy, v čištění těch částí Sýrie, které ještě drží zločinecká tlupa s názvem "islámský stát".

Sebevražedný atentátník

se odpálil v nigerijské mešitě a zabil přes padesát lidí.

Byly publikovány

problematické detaily ohledně údajné výměny libanonce Fajáda a jeho bratra za pětici unesených českých občanů. Mimo jiné nechal ministr Pelikán jednoho z nich volat ze svého mobilu, což regule vyšetřovací vazby zakazují. Jeho bratr následně zapůjčení telefonu popřel (inu, příslušnící ostrahy nejsou muslimové, takže jejich svědectví muslim může s klidem popírat, alespoň podle šaríje, kterou by nám takoví jako on rádi "naordinovali").

Křesťanští zemědělci

v Nigérii pobili 30 muslimských pastýřů. Stalo se tak ovšem až po mnohonásobných a opakovaných vraždách, kterých se tito muslimové dopouštěli delší dobu na křesťanských vesničanech.

USA

odsoudily akce Barmy proti islámistickým Rohingům jako "etnickou čistku". Problém vidím v tom, že tuto odvetu vyvolalo mnohaleté chování Rohingů.
Barma je ochotna část Rohingů přijmout zpět, ale chce mít pořádek v jejich evidenci, což vzhledem k ilegálnosti jejich pobytu v Barmě bude problém.

V Iráku

byly prováděny vyčišťovací operace na územích, která byla osvobozena od chalifátníků.

Českým kriminalistům

bylo konečně umožněno prošetřit na místě zavraždění naší občanky islámským teroristou v Egyptě.

Islámističtí džihádisté

v Afghánistanu usekali hlavy 15 svým kolegům.

Ze Švýcarska

vyhostili na patnáct let radikálního imáma. Následováníhodný příklad.

Německý ústavní soud

odvážně rozhodl, že před soudem musí povstat i muslim. Uvidíme, jak si členy tribunálu podají neomarxističtí fašistoidé.

Islámsko - islámský

masakr v mešitě na Sinaji má vysoký počet obětí, který postupně překročil tři stovky. Egyptská armáda dorazila, až už bylo po všem. Následně stíhá a buď likviduje nebo zadržuje sprosté podezřelé.

Írán

explicitně vyhrožoval Evropě svými raketami. Bohužel zde nemáme nikoho, kdo by kontroval výčtem odvetných opatření (IMHO by byla vhodná taková, po kterých by na území Íránu po takovém útoku přežilo akorát pár extrémofilních bakterií, ale ne všude).

Imigrace

Soros

prohlásil, že nemá žádné plány ohledně podpory imigrace do Evropy. Problém je, že toto prohlášení je na  úrovni goebbelsovského vylučování existence plynových komor v koncentračních táborech. Sorosem jednoznačně podporované (pokud ne přímo financované) nevládky pro zvyšování imigrace bojují ze všech sil a Sorosem podporovaná (pokud ne přímo financovaná) média se snaží vykreslit migranty v růžových barvách. Soros také podporuje cenzuru informací o reálných problémech s migranty.
Možná akorát nependluje v gumovém člunu mezi Libyí a Itálií.

V Německu

se podařilo zadržet gang muslimů ze Sýrie, plánující patrně atentát na vánoční trhy.

Obecné

Nás jistě nejvíce zajímaly peripetie kolem ustanovování Poslanecké sněmovny, které teprve mohou ukončit děsivou a škodlivou Sobotkovu nevládu, snažící se na poslední chvíli nadělat co nejvíce škod.
Někteří publicisté připomenuli výročí zadržení Slánského, po němž následoval politický proces s celou "protistátní skupinou" (23. 11. 1951), protože se blíží půlkulaté výročí jeho popravy (3. 12. 1952). Šlo ovšem o vysoce exponované komunistické zločince, v podstatě mnohonásobné vrahy, kteří si smrt jednoznačně zasloužili.

Zemřel

šéf vraždící sekty Charles Manson. Zemřel ve vězení. Je to dobrá zpráva, protože se neomarxističtí pachatelé dobra v poslední době opakovaně pokoušeli vyřvat jeho propuštění.

Ústavní soud

se zastal presidenta Zemana ve sporu s fyzikem Ivo Oščádalem, který si chtěl soudní cestou vynutit jmenování profesorem. President prostě není automat, do něhož se vrazí oponenty schválený habilitační spis a vypadne z něj profesorský diplom.

Polsko

má podobný problém s Bělověžským pralesem jako my se Šumavou. I tam hrozí totální zkáza, pokud nebudou činěna opatření proti kůrovci, zahrnující i kácení. EU jim vnucuje bezzásahový režim, který by prales patrně v řadě lokalit zcela zlikvidoval, jak se tomu stalo u nás na Šumavě. Nyní vyhrožuje pokutami. Opět platí: Čím rychleji ven z tohoto spolku, tím lépe.

Argentina

do konce týdne nenalezla svou ztracenou ponorku, která měla technické problémy na plavbě, v jejímž rámci hlídkovala proti pirátskému rybolovu.

Podezření

z úniku radioaktivity, která byla detekována minulý týden v Evropě padá na Rusko. Uniklý izotop (ruthenium 106) se používá na výrobu elektrických zdrojů, poháněných jeho rozpadem. Únik mohl vzniknout v ruském zařízení, které tento izotop izoluje z použitého jaderného paliva.

V Rusku

v časové souvislosti s návštěvou presidenta Zemana vyšel provokativní článek o srpnu 1968. Zeman si na to stěžoval ruským vládním činitelům a článek byl stažen. Nakonec se od článku explicitně distancoval i ruský premíér Medvěděv. Nyní se těžce spekuluje, zda to byla blbost, nebo nějaká politická hra. Posléze se ukázalo, že se jedná o blog člověka, který patrně žádné napojení na vládní garnituru nemá.

Czech Press Photo

vyhrál snímek, který v neomarxistickém duchu adoruje islámistické teroristy.

Nečasová

dostala podmínku. Někteří právní odborníci považují rozsudek za absurdní. Měla totiž "zneužít pravomoc", ovšem vůči rozvědce ani jako sekretářka ani jako milenka premiéra žádnou pravomoc neměla.

Bosenský

srbský vojenský velitel Mladič dostal od Haagského tribunálu doživotí. Rozsudek silně zpochybńuje fakt, že vrazi, kteří se dopustili srovnatelných nebo ještě větších zločinů, ale byli muslimové, byli tímto tribunálem osvobozeni.

Evropská Komise

se vyjádřila negativně k rozpočtům Belgie, Francie, Itálie, Portugalska a Španělska na příští rok. Pokvikává, že by tyto státy nemusely splnit "rozpočtová kritéria". IMHO opět důvod k rozpuštění nebo rozbití této organizace.

Na Mikuláše Dzurindu

a některé členy jeho vlády bylo podáno trestní oznámení za to, že podpořili bombardování bývalé Jugoslávie (Slovensko vstoupilo do NATO později než my, u nás to bylo kryto členstvím v NATO, takže naše "humanitární bombardéry" takto zažalovat nelze).

Xindlové

nám opět zavřou obchody, od poledně 24. 12 do 26. 12. včetně.

Bylo zveřejněno

devět kandidátů, které schválilo ministerstvo pro boj o Hrad. Nejméně jeden z odmítnutých se patrně bude soudit. Je to ten, co tvrdí, že dodal na ministerstvo 72 000 podpisů a to o něm prohlašuje, že jich má jen 14.

Blekotalové

opět udělovali cenu za nejsexstičtější reklamu. Ať táhnou do ...

Sobotka

přes výzvy spolustraníků nechce opustit post poslance. No, má recht, vdyť nic jiného než politikařit ani neumí a "starého psa novým kouskům nenaučíš".

Putin

podepsal "kontraverzní" zákon, podle něhož se média placená ze zahraničí musejí povinně prokazovat jako "zahraniční agenti".

Odstartovala

aféra kolem Českého slavíka. Ortelu politicky aktivističtí pořadatelé z agentury Musica Bohemica nezapočetli nejasnou část hlasů, údajně pro příliš intenzívní kampaň fanoušků na sociálních médiích. Problém je, že takovouto kampaň prováděli i fanoušci dalších účastníků soutěže.

Postupně

byly instalovány na náměstích vánoční stromy.

Mají se exaktní a politickoideologická inteligence "sjednotit"? II.

dokončení

Co mi současné chování "humanitních odborníků" připomíná

Celá tahle záležitost mi do určité míry přimíná historii náboženského výkladu světa. Ten byl také ve zjevném rozporu s realitou a s pokrokem vědy se těchto rozporů vynořovalo stále víc. Reakce provozovatelů náboženství byla naprosto stejná, jako je dnes reakce provozovatelů humanitních oborů na faktické informace, které jsou s jejich lživými bláboly v rozporu.
Reagovali kriminalizací šíření "nesprávných" názorů, včetně fyzické likvidace jejich tvůrců. Humanitní "odborníci" sice zatím nestaví hranice pro pálení "kacířů", ale mnoho lidí (především v západních státech EU a v USA) již bylo za šíření fakticky pravdivých informací postiženo a hysterie humanitníků se přitom stále více stupňuje. Můžeme si připomenout snahy kriminalizovat šíření informací o masovém znásilňování žen a dívek (včetně nezletilých) "uprchlíky", kriminalizování šíření negativních leč pravdivých informací o islámu (v Německu byl odsouzen novinář, který připomenul známou fotografii přátelského setkání Hitlera s Jeruzalémským muftím, která je i v některých učebnicích dějepisu, Le Penová má být stíhána za šíření pravých dokumentů o dění v "islámském státu", v Rakousku byla odsouzena k pokutě politička, která si dovolila připomenout Mohamedovu pedofilii atd.).
Tyto věci opravdu připomínají církevní pronásledování např. G. Galilea nebo G. Bruna (a mnoha dalších) než cokoli jiného.
Snahy o zablokování některých informací jsou zase ekvivalentní církevním seznamům zakázaných knih. Gay pornoherec Jakub Janda z "Evropských hodnot" je v podstatě jakýmsi moderním a internetovým ekvivalentem Antonína Koniáše. Na druhé straně lze pozitivně hodnotit to, že uvedené aktivity jsou doménou lidí právě takovýmto či podobným způsobem kontraverzních a nedůvěryhodných, kvalitní lidé se do nich nehrnou.

Co s tím dělat

IMHO jediné správné řešení je totální celospolečenské ignorování požadavků a dalších blábolů těchto "odborníků". Je třeba, aby vznikla naprosto stejná situace, jaká existuje v souvislosti s náboženstvím. Tj. že si klidně mohu koupit knihu o vědeckém pojetí vzniku a vývoje sluneční soustavy, vzniku života atd., případně si mohu koupit i glóbus. A skřeky nějakého náboženského fanatika před oltářem ďábla o tom, že svět byl stvořen před šesti a půl tisíci léty (cca), je placatý a fotografie z vesmíru jsou buď ďábelské mámení nebo podvod, který je součástí spiknutí proti jediné pravé víře, mě mohou nechat zcela chladným.
Čili nechť si pseudoodborníci z humanitnách studií blábolí ty svoje bezcenné nesmysly, máme demokracii, nicméně je třeba se postarat o to, aby byli zbaveni mocenských prostředků tyto nesmysly prosazovat do praktického života společnosti (třeba i násilím a třeba i demonstrativní fyzickou likvidací těch nejagilnějších, jak tomu bylo v případě zrůd, šířících náboženské bláboly). Pak ať si jejich zpacifikovaný zbytek blábolí co chce (a ať si tomu věří, kdo chce), společnost by ale měla mít možnost se chovat na základě reality, nikoli podle bezcenných ideologických nesmyslů a žvástů. Tedy přesně tak, jak se to děje v případě konfliktu reality a náboženských blábolů.
Zcela jistě bude mít část lidí problémy s dichotomií reálného a ideologického vidění světa, asi jako mají nyní někteří věřící problémy se dvěma světy - náboženským a vědeckým, které stojí proti sobě. Takže i známý odborník na astronomii pan Grygar současně hlásá vědecké a náboženské názory a nevadí mu, že se vzájemně vylučují. On a jemu podobní to řeší existencí "dvou pravd", vědecké a náboženské, které se v jejich myslích a v jimi hlásané ideologii "míjejí". Podobně by to mohlo fungovat i s míjením se reality ideologické a skutečné. Někteří lidé takovouto schízu zvládnou, pro ten zbytek se holt postaví nebo kapacitně rozšíří pár blázinců.
Nicméně to pořád bude menší zlo (a menší ekonomická zátěž), než pokud by se celá společnost měla soustředit na uvádění totálních fantasmagorií do reality, bez ohledu na oběti, náklady a technickou proveditelnost vůbec. A s nutností potlačit a zcela zlikvidovat demokracii, protože naprostá většina občanů něčemu takévému nedá ve volbách svůj hlas.

Podíváme-li se do historie

Faktem také je, že evropská (či euroamerická) civilizace by se nikdy nemohla vyvinout do současné podoby světového vědeckého, technického a kulturního hegemona, pokud by nedošlo k faktickému odstavení hlasatelů náboženství od reálné moci. Země, které to neudělaly, za námi právě proto zaostávají (nejen země islámu, ale i třeba budhistické), případně tuto zaostalost dohánějí kopírováním našeho vzoru (proslulé je tím třeba Japonsko). Země kde se to nepovedlo úplně, jsou na tom také bídně (např. Latinská Amerika a další oblasti, kde zůstaly křesťanství moc a vliv v takové míře, že mu to umožňuje retardovat vývoj společnosti).
Pravděpodobně je dosažení dalšího stupně vývoje civilizace podmíněno právě odstavením humanitních blábolilů od moci. Ti, alespoň zčásti, zabrali pozice, vyklizené blábolily náboženskými. Kam ovšem dospěje společnost pod jejich velením, to ukazuje názorně Severní Korea, případně zoufalý civilizační propad v Jihoafrické republice nebo Zimbabwe. Pochopitelně, vedle těchto totálně rozpadlých společností lze uvést i příklad technicky dosud ještě vyspělého a ekonomicky bohatého Norska, bičovaného právě těmito ideology, soustředěnými do zrůdné a zločinné organizace Barnevernet, ideologického nástupce nasistického programu Lebensborn. To se začíná demograficky hroutit, ženy odmítají mít děti, aby jim nebyly ukradeny, klesá atraktivita této země pro civilizovanější cizince (mimochodem: troufl by si Barnevernet ukrát dítě z islámské rodiny?), objevují se první případy emigrace z Norska, motivované jako útěk před touto totalitní organizací.

Abych to tedy shrnul:

Lidstvo se naprosto obejde bez bezcenných blábolilů z humanitních oborů, kteří jen vytvářejí zmatky a prosazují škodlivé nesmysly.
Pokud by se pracovníci z exaktních oborů s těmito lidmi spojili (jak navrhuje v předchozím dílu citovaný článek), tak by se jednoznačně zdiskreditovali. Dopadli by stejně, jako odborník na geologii, který přijal pozvání přednášet o placatosti Země. Nebo odborník na biologii, který by "objevil" na základě humanitnických blábolů, že má Homo sapiens více než dvě pohlaví.
Pokud dotyční nejsou sebevrazi, tak nabídku na spojení s humanitními "odborníky" s díky (i méně slušně, nepůjde-li to jinak) odmítnou. Jinak se zdiskreditují a půjdou na ono pomyslné smetiště dějin spolu s nimi. Už právě proto, že humanitní "odborníci" prosazují v řadě případů věci, které jsou jednoznačně v rozporu s jejich odbornými znalostmi a jimi danými postoji.

Do jisté míry se právě toto stalo v sousedním Německu, kdy na technických odbornících stojící Svobodní odmítli jít do koalice "Jamajka", která by prosazovala do praxe z technického a vědeckého pohledu totálně nesmyslné a obecně škodlivé ideologické bláboly Zelených.

Mají se exaktní a politickoideologická inteligence "sjednotit"? I.

Britské listy uveřejnily rozhovor dvou odborníků, jednoho z humanitní a jednoho z technické sféry. Už název článku "O nutnosti jednoty elit; Jsme odsouzeni ke spolupráci" ukazuje, že je zde snaha prosazovat jakési "sjednocení odborníků" proti "nevědomému lidu".

Něco k těm "humanitním odborníkům"

1. Znám vícero vědců, kteří na světové úrovni bádali o složení buňky, analýze genomu, asistované reprodukci (a v biologii za tím se skrývající) a podobných věcech, i takové, co bádali v podstatě i nějaké stavební či jiné podobné techniky, a přitom byli s to napsat filosofické texty na téma, jaký mají výsledky z těchto oborů potenciální nebo už reálný dopad na společenskou praxi.
Současně neznám případ žádného filosofa (nebo jiného pracovníka v oboru společenských věd), který by dokázal alespoň na "národně průměrné" úrovni provádět badatelskou činnost v biomedicínských nebo technických oborech.

2. Dovolím si citovat Ondřeje Neffa: "Za vše dobré, co je na světě, vděčíme přírodním vědcům a technikům. Za vše špatné, co je na světě, můžeme proklínat filosofy, kněží a politiky."

3. Dovolím si navíc připomenout Sokalovu aféru Ta jasně ukázala, že společenští "vědci" nedokáží rozlišit záměrně vyrobené chaotické skřeky od smysluplného textu.
Po Sokalovi podobné provokace zopakovali i jiní a s podobným výsledkem.
IMHO aféra ukazuje na podřadnost společenských věd proti vědám exaktním. Navozuje též otázku, zda titul Bc. nebo Mgr., získaný na nějakém humanitním oboru, je vůbec možné brát jako plnohodnotné VŠ vzdělání.

4. Konstatuji, že předchozí bod ukazuje naprosté selhání "samočistících procesů" v humanitních disciplínách, jaké jsou naprostou samozřejmostí v exaktních vědách. Výjimky sice existují, ale byly či jsou vědecké obci vnucovány násilím zvenčí (nejčastěji od politiků), ať už se jedná o protežování hochštaplera Lysenka v sovětské biologii nebo současných hoštaplerů s "lidmi způsobeným globálním oteplováním", případně v souvislosti s dalšími ekologickými podvody.
Nedostatky tohoto druhu ukazuje i kauza soudkyně JUDr. Ivany Hrdličkové, která jako konvertitka k islámu přednáší o "výhodách" islámského "práva" šaría.
V biomedicínských nebo technických disciplínách nemůže být nikdo, kdo má jakékoli vazby na hodnocený předmět, brán jako validní informační zdroj (nebudu citovat, mnoho časopisů z oboru exaktních věd má podmínky pro autory, včetně formuláře čestného prohlášení na toto téma, vystaveno na svých webech v pokynech pro potenciální autory). Např. odborné články např. o hodnocení léků jsou považovány za zcela nevalidní, pokud má jejich autor, či jeden z autorů, jakékoli napojení na jejich výrobce, natož aby u toho výrobce pracoval - což je ekvivalentní zapojení paní soudkyně do šariatských soudů v zahraničí. Zmíněné zapojení je navíc +- ekvivalentní tomu, jako by lékař začal léčit podle raně středověkých receptur (a to ještě šaríu nadhodnocuji, protože islám fakticky hodnotově i "právně" reflektuje zhruba přelom mezi pravěkem a starověkem). V takovém případě by došlo k vyloučení dotyčné/ho z lékařské komory a případně i ztrátě diplomu. Podobně postihováno může být v medicíně i použití metod, které ještě před nějakými 50 - 60 lety byly lege artis. Nic na tom nemění žádost pacienta o jejich užití. Doporučuji na toto téma příslušné kapitoly v knize J. Sawicki: Tajemství paragrafů, kde jsou tyto věci probrány docela důkladně a pro neprávníka srozumitelně.
Pamatuji v této souvislosti na diskuse, které se vedly někdy v 70. letech (a snad i dříve, ale jako medik jsem je začal vnímat až tehdy) o tom, zda může (protože tehdy byla aktuální rozvojová pomoc, mj. i v islámských zemích) lékař asistovat např. při usekávání ruky nebo nohy (právě podle šaríje) s odůvodněním, že by se snížila rizikovost tohoto zákroku pro postiženého. Bylo to jednoznačně zamítnuto právě s odůvodněním, že lékař se k něčemu takovému snížit nemůže (bylo by to mj. v explicitním rozporu s lékařskou přísahou). Obávám se, že tento dobový tisk na netu není.
Takže pokud by právnická obec fungovala na stejné úrovni jako lékařská (a tedy brala sliby u promoce stejně vážně), tak by paní soudkyně letěla z profesní organizace a možná přišla i o diplom.
Opět to ilustruje naprostou podřadnost a nedůvěryhodnost společenskovědních disciplín oproti exaktním vědám.

5. Ještě jedna kauza, která se vynořila v poslední době, tovněž osvětluje uvedený problém: Projednávání glyfosfátu a postoje EUroposlankyně Konečné:
Odborník, Miloslav Pouzar, to rozebírá zde. Charakteristiku "odbornice" EUroposlankyně lze najít na Wikipedii. Kauza je jasná: Odborně naprosto nekompetentní a humanitně "vzdělaní" politici se snaží vnutit společnosti své bezcenné ideologické bláboly a nevědecké vize jako realitu.

6. Dovolím si také upozornit na jednu velice ošklivou věc:
Moje generace (a ještě moc ročníků po ní) měla jako součást studia na exaktních oborech povinnou výuku marx leninismu, která je +- ekvivalentní tomu, co se učí dnes na společenskovědních disciplínách. Jistěže se tato látka na těch současných humanitních vědách učí do více podrobností a s více citacemi bezcenných blábolilů a jejich životopisnými daty, ale podstata je stejná a ty informace navíc jsou oproti ní většinou jen bezcenný informační šum.
Na to ještě u těch, co se chtěli věnovat vědecké či pedagogické činnosti (= udělat si CSc. nebo se habilitovat), navazoval VUML. Ten, obávám se, některé současné společenskovědní obory co do objemu přednášených a požadovaných informací spíše předčil.
Nicméně studenti a absolventi exaktních oborů zvládali tyhle společenskovědné hámotiny spíše levou zadní.
Jistěže svou roli v hodnocení i provozování těchto oborů sehrálo i jejich "kádrové zajištění", kdy odborné předměty učili odborníci na slovo vzatí, mnohdy světového významu a světově známí, zatímco společenské disciplíny učil, až na pár výjimek, v podstatě odpad. A z něj se, opět až na pár výjimek, rekrutovaly "kádry", na nichž stojí základy současných humanitních věd a školství.

7. Možná ještě jedna zajímavá kauza, mě odborně blízká, protože se týká dozimetrie a hygieny záření: Když byl objeven termoluminiscenční efekt (krystaly některých minerálů zachycují energii z radioaktivity a při zahřátí na kritickou teplotu vydají světlo proporcionální zachycené dávce), v současnosti hojně využívaný pro konstrukci drobných dosimetrů, například pro sledování rukou, tak bylo jasné, že tento jev může přinést přelom v archeologii. Uvedené látky se totiž vyskytují i v keramice a vynulují se většinou při jejím vypálení, v některých případech při zániku objektu opravdu velkým požárem.
To byla ovšem naivní představa odborníků z exaktních věd. Archeologové brzy zjistili, že metoda dává výsledky rozporující jejich odhady, případně popírá tradiční a v učebnicích zakované výsledky, získané výrazně méně exaktními a přesnými postupy, a tak ji, až na výjimky, zavrhli. Museli by přepisovat učebnice, řada koryfejů oboru by musela uznat, že spisy, na nichž založili svou odbornou kariéru, jsou věcně nesprávně atd. Například základ Glozelských artefaktů byl jednoznačně prokázán jako pocházející z doby, odpovídající nálezovým okolnostem (= pravěku). Připomínám teorii Ludvíka Součka, podle níž mohlo jít o pravěkou padělatelskou dílnu, falšující zboží, pocházející z mínojské Kréty (proto některé znaky na glozelských hliněných pečetích připomínají mínojské písmo).
Dál se tedy v tomto oboru učí pohádky, o nichž se obecně ví, že jsou to bláboly. A to jsou archeologie a dějepis disciplíny, v nichž by se jakási exaktnost mohla očekávat (data, rozbory nálezů, rozbory archivních materiálů, pokusy apod.). Čili opět to demonstruje neochotu "společenských věd" přizpůsobit teorie nově zjištěným faktům, což je naprostou samozřejmostí v případě biomedicínských nebo technických věd.
A zcela jistě tato reakce archeologů a historiků dost výrazně připomíná reakci "humanitních odborníků" na fakta o imigrantech a jejich konfliktech s civilizovanou společností.

8. Jistěže lze připomenout i historicky zcela negativní vliv filosofie na rozvoj exaktních věd, kdy k jejich skokovému vývoji došlo až poté, co se od filosofie zcela oddělily. Technika se mohla v evropském (dtto USA) prostředí vyvíjet hlavně proto, že až hluboko do 19. století nebyla vázána na formální vzdělání univerzitního typu, v jehož rámci se učily v té době (a ještě i později) filosofické bláboly popírající realitu. Ještě např. Edison byl autodidakt, který neměl žádné formální vzdělání, což bylo jen dobře, protože by v některých případech "věděl", že se pokouší vynalézt "teoreticky nemožné".

9. Známý a široce publikovaný je i negativní postoj světově významného fyzika Hawkinga k filosofii (chápanou v širším významu, tedy společně s dalšími humanitními disciplínami).

(dokončení příště)

Co prodloužený víkend dal

Islám

Irák

dobyl město Ráva, poslední město obsazené zločinci z chalifátu na svém území.

EU

poněkud sníží vykrmování tureckých islamistů.

Obecné

Proběhly oslavy 17. listopadu a zejména snaha o přivlastnění si všech zásluh ze strany "pražské kavárny".
Objevila se další obvinění ze sexuálního obtěžování. Mám z toho pocit, že kdejaká štětka nyní presentuje své pracovní výkony ve stylu kampaně "mee too".

O2

"zablokoval" zahraniční weby, zobrazily se až po odkliknutí informace o výročí 17. listopadu. Vzhledem k tomu, že na internetu již probíhá velmi silná a rozsáhlá cenzura, je toto připomenutí spíše tartuffovský čin než co jiného.

Během víkendu

se zhroutila jednání o vládní koalici v Německu. Ultralevicoví Zelení nebyli s to slevit ze svých požadavků, naprosto nepřijatelných pro demokratické Svobodné.

Novináři se diví,

že severokorejský zběh má tělo prolezlé obrovským množstvím parazitů. Podobné nálezy jsou běžné i z řady dalších zemí, jen se o jejich obyvatele nikdo nestará (a pokud ano, nemá to takovou mediální publicitu).

Provalilo se,

že Madrid vyhrožoval Katalánsku nasazením armády a bezuzdným vražděním civilistů.
Zemřel španělský generální prokurátor José Manuel Maza, který stál za obviněním katalánských politiků ze "vzpoury". Při akutním infekčním onemocnění mu selhaly ledviny. Buď neobvykle rychlé Boží mlýny, nebo (IMHO) akce nějaké tajné služby.

V Číně

transplantovali lidskou hlavu. Zatím jen mezi mrtvolami, ale prokázali, že je technicky možné přepojit krevní oběh a provést další spojení hlavy a těla, aby jim pacient nevykrvácel pod rukama, nebo např. nevytekl mozkomíšní mok. Faktem je, že druhou hlavu psovi dokázali našít už sovětští chirurgové někdy ve 30. letech (a ta hlava nějaký čas i žila a reagovala na podněty), zhaslo to na imunitní odpovědi, o níž se tenkrát jednak moc nevedělo, jednak byla v rozporu s marxistickou teorií.
Nyní se chystají na živé.
IMHO hlavní problém bude s propojením horního a dolního pahýlu míchy, aby hlava dokázala ovládat tělo. To není jako pan Prokouk (viz loutkový film "Pan Prokouk v pokušení"), kde uražená hlava pana Prokouka dokázala hýbat i s kůlem od plotu, když se na něj napíchla.

Argentina

ztratila ponorku, která po posledním hlášení, že má nějaké technické problémy, přestala komunikovat. Rozjela se obrovská pátrací akce. Později bylo zachyceno jakési podezřelé volání přes satelitní telefon, ale bylo posléze identifikováno, jako nikoli z této ponorky.

Kulminuje

spor kolem eReceptu. eRecept v důsledku zpřísnění legislativy o ochraně osobních údajů neumí nic z toho, kvůli čemu se zaváděl. Nebude možné, aby se lékař (odborník nebo specialista) dozvěděl z databáze, zda někdo další nepředepsal pacientovi stejný nebo naopak kolidující lék s tím, který mu hodlá předepsat on, a kolizi léků nezjistí ani lékárník (pokud si pacient nebude vybírat oba recepty současně). Zůstane jen možnost sběru anonymizovaných dat z nemocnic a územních celků a jejich prodej firmám ("tam a tam víc předepisují ten samý lék, ale od konkurence"). eRecept je navíc extrémně uživatelsky nepřívětivý, a to i se zohledněním standardu většinou po této stránce velmi nekvalitního lékařského software. Nicméně SÚKL naprosto zbytečné eRecepty protlačuje hlava nehlava, a to i za pomoci zcela lživých argumentů. Naopak, organizace jako Česká lékařská komora a Česká stomatologická komora se eReceptu brání. Lékařská komora dokonce připravuje na organizátory eReceptu trestní oznámení.

Nejvyšší správní soud

provedl rošádu s poslanci za ODS (výměna jednoho za druhého) na základě přepočtu preferenčních hlasů.

Soudruh Tusk

blekotal, že "Polsko je jak putinovské Rusko".

Průzkum

veřejného mínění v Japonsku zjistil, že Japonci preferují "horký" konflikt se Severní Koreou.
Ono to má svou logiku: Život pod Damoklovým mečem jaderných zbraní vyšinutého diktátora Kima je zcela jistě v delší perspektivě více stresující než jednorázový konflikt, po němž by Kim už neeexistoval.

Disident Hradílek

ukončil hladovku proti kandidatuře presidenta Zemana na druhé období. IMHO ho zklamala reakce naprosté většiny občanů, která na jeho vyděračský akt kálela z vysoka.

Můj 17. listopad

O zbití studentů na Národní třídě jsem se dozvěděl přes ty, co poslouchali "štvavé vysílačky" a v Brně také sledovali televizi Vídeň, s níž zrovna u nás byly technické potíže (stíny okolních vyšších domů).
Na škole měli studenti okupační stávku a nikdo z dosavadního vedení si s tím nevěděl rady. Mnozí prominenti končícího režimu odjížděli na dovolené a odcházeli na pracovní neschopnosti apod. Jiní se naopak drali na "zbabělci uvolněné pozice", z nichž byli po pár týdnech revolučně vykopnuti.
Kolega, který byl o šest let starší, obcházel studenty v uniformě Lidových milicí (byl hlavním lékařem této organizace pro kraj) a snažil se je přesvědčit, a neblbnou, že se může stát něco strašného. Faktem je, že on byl vrstevník těch, co protestovali v roce 1969 u příležitosti prvního výročí srpnové sovětské okupace a byli zbiti a postříleni. Opravdu upřímně se bál, že se stane opět něco podobného.
Faktem ovšem také je, že ho mohlo varovat zapojení funkcionářských synků a dcerek do stávkových a dalších aktivit stylem hlava nehlava. Toto ve své čestnosti a bezelstnosti prostě opomenul Tato skutečnost spíše podporuje hlasy, že šlo o předem domluvený převrat, o němž určitá vrstva funkcionářů byla předem informována, Takže tyto osoby, jinak zdiskreditované spojením s minulým režimem, mohly získat "zásluhy".
Musel jsem dvakrát v těchto dnech jet na služební cestu do Prahy. Doprava fungovala normálně a režim se do poslední chvíle snažil o předstírání, že se nic neděje.
Na první cestě jsem lektoroval kurz zaměřený na toxické houby, v němž jsem měl lekci o mykotoxinech. Přespával jsem v laboratoři kolegy, který dělal (a pořád ještě dělá) toxiny velkých hub. I tehdy to nebylo zcela legální, dnes by to vzbudilo pohoršení, sahající snad až do brusele.
Měl jsem od místnosti půjčený klíč, takže jsem mohl vyjít ven. Viděl jsem jedno shromáždění na Václaváku, na Národní se ještě povalovaly kusy oděvů a tu a tam byly na vozovce i chodnících fleky od krve.
Zase: s odstupem času to vypadá na cílené opominutí úklidu, protože pokud by režim fungoval normálně, zlikvidoval by ty pozůstatky už dávno, měl na to v té době několik dní a kropící vozy z dob "Palachova týdne" asi měl ještě taky.
V podchodu v dolní části Václaváku jsem si koupil u stánku (pochopitelně, zcela ilegálního a ani soudruhu Babišovi by se dnes něco takového nelíbilo) něco na večerní čtení. Zaujala mě obálka paperbacku s kresbou Káji Saudka a do kapsy (a později do knihovny) mi tím přibyl první Conan, výběr z povídek R. E. Howarda přeložených Janem Kantůrkem, vydaný SF klubem Julia Verna.
Podruhé jsem byl v Praze na postgraduálním kurzu (s jedním noclehem) v Lékařském domě, zaměřeném na výuku radiační prevence. Opět bylo možné se podívat na Václavák s demonstracemi, televize se už lámala a běžel v ní večer trezorový Obchod na korze.
Když se televize zlomila a začala vysílat reálné informace a vysílala i záběry z Národní a lidi, zpívající Náměšť, začala mladá, tehdy ještě v předškolním věku a navštěvující školku, volat "To je moje písnička, tu znám!" takže učitelky v mateřské prováděly "ideologickou diverzi". Před nějakou dobou jsem se dostal jakousi záhadnou cestou na seznam e-mailů pana Hutky, na něž posílá reklamy na své koncerty. Tak jsem mu o tom napsal a on mi odpověděl, že ví o více takových případech, takže v tom učitelky naší mladé nejely samy.
Když přišla stávka, nastavil jsem PMD - 85 tak, že na připojené televizi (coby náhrady monitoru) problikával nápis "STRIKE" a šel demonstrovat na nynější Joštovu, kde byla shromážděna část zaměstnanců a studentů fakulty.
Jinak ten televizní přijímač byl také zajímavý, protože bylo možné ho připojit k PMD přes digitální vstup (nejen přes rovněž přítomný analog, jak to měl Didaktik Gama) a tím se zhasl obraz z vysílání a objevil se místo něj výstup z počítače, ale zvuk z přijímaného signálu šel dál. Mohl jsem proto alespoň "po zvuku" sledovat aktuální zpravodajství a v případě něčeho potenciálně zajímavého jen vytáhnout kablík ze zdířky a mít i obraz.

Tohle bylo pár vzpomínek na události, které jsem vnímal jednoznačně pozitivně (byť jen litoval toho, že to nepřišlo dříve) a pozitivně jsem prožil a pociťoval i následující léta. Nicméně, bohužel, jsem nucen sledovat od závěru 90. let, jak se společenská situace, opět pod ohvězdičkovaným praporem, byť modrým, zase vrací tam, kde jsme před tím 17. 11. 1989 už byli, a navíc mnohdy do ještě vzdálenější a horší minulosti než byl ten dodělávající Husákův "gulášový socialismus".

Napsal Henryk Sinkiewicz první budovatelský román?

Pokud si člověk přečte Quo vadis s časovým odstupem, tak zjistí, že jeho schéma i charakteristiky postav se něčemu nápadně podobají.

Ocenění

Není tajemstvím, že ze slovanských zemí, úpících v nesvobodě, byli v různých letech navrženi na Nobelovu cenu za literaturu dva autoři. Byl to náš Alois Jirásek a byl to polský Henryk Sinkiewicz. Zatímco u Aloise Jiráska zůstalo pouze u návrhu a nedostal se přes užší výběr, Henryk Sinkiewicz nakonec tu Nobelovu cenu dostal.
Oba návrhy byly za celoživotní dílo, nicméně v rámci návrhu muselo figurovat dílo konkrétní. V případě Aloise Jiráska to bylo "Proti všem", v případě Henryka Sinkiewicze to byl právě román "Quo vadis".
Pokud se na tato díla podíváme blíže, tak rozdíl mezi nimi je jasný:
Quo vadis je naprosto prvoplánová prokřesťanská agitka, zobrazující křesťany jako jednoznačně kladné postavy, křesťanství jako jednoznačně pozitivní náboženskou ideologii a do negativní role naopak stavějící jak antické osobnosti, tak i její duchovní a intelektuální odkaz.
Proti všem zobrazuje krizi křesťanství, která nakonec vedla k jeho duchovnímu i organizačnímu rozštěpení. Ukazuje tápání, přechody jednotlivých postav mezi různými duchovními proudy, ukazuje i selhání křesťanské myšlenky vyúsťující do vzniku sociálně nepřijatelných sekt, které musely být vymýceny (jako Adamité).
Pokud bych sáhl po nějakém díle srovnatelném s Jiráskovým, tak bych asi musel sáhnout do ruské / sovětské literatury a vytáhnout román Alexeje Tolstého Křížová cesta. I za něj si autor vytrpěl své. Zobrazuje totiž tápání ruské inteligence mezi příznivci bolševické revoluce a jejími odpůrci a nezakrývá, že jeho hrdinové coby prototypy ruské inteligence se sovětizovali jen proto, že bolševiky pochopili jako menší zlo. Nakonec se autor musel "vykoupit" románem o geniální obraně Caricynu Stalinem za občanské války, v němž je navíc silně dehonestován Trockij. Tím byla Křížová cesta, s níž má tento román styčné body, vzata na milost.
Čili již na začátku 20. století dával nobelský výbor přednost spíše prvoplánovým a relativně primitivním dílům před díly složitěji komponovanými a s nejednoznačným vyzněním.

Struktura

Pokud se podíváme na román Quo vadis s určitým odstupem, pak zjistíme, že jeho schéma připomína schéma románu, jaký se objevil v sovětské literatuře někdy ve 30. letech a u nás v letech 50., budovatelskému románu.
Román je přísně prvoplánový, nenajdeme tam žádné nejasnosti, žádné zásadní vedlejší děje, které by mohly rozporovat hlavní motiv románu. Postavy jsou jednoznačné: Kladní křesťané a záporní pohané. Je zde kolísající hrdina, který je spasen, jednak skrze lásku křesťanské dívky, ale také skrze pochopení úžasnosti křesťanské ideologie - Marcus Vinicius, je zde rozkolísaná postava, která k tomuto pochopení nedojde, resp. ho nedokáže přijmout - Petronius, který tragicky hyne.
Pochopitelně, Henryk Sinkiewicz naprostou většinu (pokud ne úplně všechny) autorů budovatelských románů strčil do kapsy jak znalostmi reálií (exotických pro populaci, pro niž bylo znedostupněno antické dědictví rušením středoškolské výuky latiny a řečtiny a antických reálií), jednak autorskou imaginací. Z tohoto důvodu je schopen uvedenou primitivní kostru ověsit haldami cingrlátek, které ji zakrývají asi tak, jako viktoriánské látkové obaly "zcudňovaly" nohy křesel a stoliček.
Teprve až uvedené ozdoby a podrobnosti z paměti vymizí, zůstane v ní čtenáři ona kostra nemilosrdně obnažená ve své primitivnosti.

Vykrádali autoři budovatelských románů Sienkiewicze?

Můj osobní názor je, že nikoli. Zejména autoři sovětského budovatelského románu to patrně nedělali a je velice pravděpodobné, že většina z nich měla o tomto autorovi jen velmi matné, pokud vůbec nějaké, povědomí. Je to jistě dáno mj. i rusko - polským antagonismem. Rudá armáda byla při snaze o šíření proletářské revoluce poražena pod Waršavou "bílými Poláky" a díla polských autorů měla ve stalinském SSSR asi stejnou oblibu, jako u nás po válce díla nacistických spisovatelů.
Můj názor je ten, že jak Henryk Sinkiewicz, tak i autoři budovatelských románů byli postaveni před stejný úkol: Napsat literární dílo, velebící totalitní ideologii, presentující nositele této ideologie jako jednoznačně kladné postavy a její odpůrce jako postavy jednoznačně záporné a současně ukazující, že "cestou ke spáse" je přiklonění se k této ideologii. Nad takovým zadáním se v podstatě nic jiného než kostra budovatelského románu nebo Sienkiewiczova Quo vadis vytvořit nedá. Pak už záleželo na kvalitách autora, zda z toho vytvoří průměrnou sračku, vhodnou akorát do kapitol o angažované literatuře v učebnicích (např. Řezáčovy romány "Nástup" a "Bitva"), nebo něco na Nobelovu cenu.

Nicméně, bez ohledu na opisování či neopisování, můžeme konstatovat, že Henryk Sinkiewicz napsal patrně první budovatelský román (byť tématicky poněkud odlišně zaměřený), a že toto jeho dílo fakticky demaskuje křesťanství jako ideologii velmi spřízněnou s komunistickou (kterýžto poznatek přináší i mnoho jiných zdrojů).

Co uplynulý jedenapůltýden dal

Islám

Soudruzi z OSN

nám doporučili "bojovat s islamofobií", protože postavení muslimů je u nás "hrozné". Obrsoudruh za OSN, původem z islámské země, kde nemuslimové jsou buď neplnoprávnými obyvateli, nebo jsou přímo ohrožováni na životě (jako např. ateisté), by si měl udělat pořádek prvně doma a pak teprve kecat nesmysly. Muslimové mají u nás stejná práva jako ostatní občané a ještě navíc "nadpráva" daná výjimkami z obecně platných zákonů (např. halal porážka je v rozporu s platnými zákony a muslimové na ni mají výjimku), které by bylo vhodné zrušit. A pokud se jim nelíbí být plnoprávnými občany státu, zcela rovnoprávnými s občany jiných náboženských orientací, tak ať odejdou, stejně pro tento stát nepředstavují žádný přínos.

Objevily se zprávy,

že vůdce chalifátu Bagdádí úspěšně utekl (to se pozdeji potvrdilo). Je to v určitém souladu s novými a nedávno zveřejněnými informacemi o tom, že útěk se podařil i Hitlerovi.

Chalifátníci

přepadli televizi v Kábulu.
Po několika dnech tamtéž sebevražedný atentátník zavraždil minimálně 18 lidí.

Vyšlo najevo,

že v případě atentátníka z Manchestru selhala britská služba MI5, která ignorovala upozornění na jeho možnou nebezpečnost.
Problém vidím v tom, že nevíme, kolik takových upozornění tajná služba MI5 dostává. Vzpomínám, jak při prvních informacích o automatickém vytěžování internetu pomocí klíčových slov na to mnozí reagovali jejich zveřejňováním na svých webech a v internetových diskusích a posíláním po e-mailu, aby automaty zahltili balastem.

V Jemenu

se v důsledku akcí Saúdské Arábie, hroutí humanitární situace.

Padlo

město Búkamál, poslední větší město na území Sýrie, držené islamisty z chalifátu. Chalifátníci údajně Sýrii opouštějí a míří do Egypta a Libye.
O něco později do města údajně přibyl Bagdádí a chalifátníkům se podařilo město dobýt zpět.
Islámskému státu i tak zbývá jen kolem 5 % původního území.

Česko

možná pošle do Afghánistanu více vojáků.

LePenová

byla orwellovsky zbavena imunity za to, že šířila (pravé a pravdivé) dokumenty o zvěrstvech muslimů.

Turecko

zadrželo 140 lidí, podezřelých z příslušnosti k chalifátníkům.

Irák

chce uzákonit náboženské soudy a sňatky devítiletých dívek. Museli jsme jim ze země ty džihádisty z chalifátu vyhánět? Vždyť ti chtěli jen prakticky to samé...

V Maďarsku

oficiálně konstatovali, že mešity znamenají bezpečnostní problém, a proto nehodlají povolovat jejich stavění.

Provalilo se,

že USA nechaly z obléhaného města Rakká uniknout tisíce džihádistických zločinců výměnou za vliv na ropná pole. Opět bod pro Rusko, které dohody zrovna s těmito zločinci neuzavírá.

Imigrace

V Německu

Vzbudil kontraverzi půlměsíc na "pohádkové stavbě" na dětském hřišti. Soudruzi proislamisté se tomu diví, jelikož obrázky takových staveb jsou v pohádkových knížkách běžné. On před druhou světovou válkou by hákový kříž na podobné destinaci (třeba jako prvek ornamentu) také nebyl kontraverzní.

Ve Francii

odsoudili tři nezletilé muslimy, zcela jistě imigranty nebo potomky imigrantů, za přípravu teroristického útoku.

Podařilo se prokázat,

že Afghánec, který v Německu znásilnil a zavraždil studentku, pomáhající "uprchlíkům" je cca 25 letý (vydával se za 17letého), takže může dostat doživotí (stejně ho nějaká neomarxistická zrůda za pár let pustí).

V Německu

se provalilo, že islámské zločinecké gangy posílají jako adepty své členy (kteří dosud nemají záznam v trestním rejstříku) do policie. Ukázalo se také, že adepti a již hotoví policisté z tohoto prostředí programově pohrdají civilizovanými zákony a hodlají prosazovat islám.

Jeden

z imigrantských útočníků na polský pár na pláži v Rimini dostal 16 let.

Bylo spácháno

více útoků vjetím autem do lidí. Stále obtížnější je odlišit nehody od útoků islamistů, což je jednoznačně cílem jejich spojenců ve sdělovacích prostředcích.

V Německu

se dopočítali toho, že přes polovinu bezdomovců tvoří imigranti.

Obecné

Pokračovala krize v Katalánsku. Sice se zmírnila, ale není vyřešena. Španělsko se ocitlo na pozici "žaláře národů", která ho může stát existenci, jak se to stalo Rakousko - Uhersku.
Pokračují tahanice kolem presidentských voleb. Na jedné straně se budoucí kandidáti trumfují, kdo ho má většího, na straně druhé ministerští úředníci chaotizují nad nejasnou legislativou kolem podpisů. Jasno bude možná 24. 11., pokud se některý z odmítnutých kandidátů neobrátí na soud. Minimálně se rýsuje kauza zašantročení podpisových archů jednoho z kandidátů.
Pokračovala "smršť" nařčení ze sexuálního obtěžování, směřující na různé umělecké a ekonomické či politické celebrity. Obvinění typu "když mi bylo před 40 lety 14, tak mě osahával současný kandidát do Senátu USA Roy Moore", jsou totálně idiotská a ještě větší idioti tomu věří a jen zločinci předstírají, že tomu věří. Obávám se, že ještě pár týdnů a žena, kterou alespoň nepoplácal po zadku nějaký významný umělec či politik, bude ve stádě lidských samic brána za vadnou.
Bohužel, došlo už i k sebevraždám některých obviněných, za které by ty, co bez důkazu dotyčného obvinily, měly být bez milosti popraveny.
Na další obviněné vyšlo najevo, že platí soukromým detektivům značné částky na získání protidůkazů. Pochopitelně, ani to nesvědčí o jejich vině.

Soudkyně

v kauze Nagyová označila odposlechy, na nichž stojí obžaloba, za nezákonné a tudíž nepřípustné. Faktem je, budiž to řečeno na plno, že "kdo lže, tak ten i krade", a tedy kdo dělá nezákonné odposlechy, tak je může rovněž editovat a jinak upravovat. Prostředky na to existují a jsou vcelku dostupné (i zdarma). Takže takový důkaz je třeba explicitně brát jako nedůvěryhodný.

Trump

se dohodl s Jižní Koreou na posílení její obrany. IMHO až Kim ztratí rozum úplně, bude nutné na použití jeho jaderných zbraní odpovědět výmazem Severní Koreje z globusu. Třeba i takovým, že z té jižní bude ostrov.

Provalilo se,

že celebrity (včetně politických) a ekonomické špičky z EU ukrývají své příjmy v  "daňových rájích". Pak mají občané politikům věřit a cálovat.

Uplynulo sto let od VŘSR

Režim, který nastolila, byl jednoznačně zločinný a zavinil smrt (včetně v dalších zemích, kam byl přenesen a nainstalován) stovek milionů lidí. S výjimkou islámu není nic jiného tak zrůdného a zločinného jako bolševismus. Přitom jeho agitátoři jsou dodnes v postavení, kde mohou otravovat duše mladých lidí a prosazovat dílčí cíle této zločinné ideologie.

Exministr Hradílek

drží hladovku a hodlá nepřestat, dokud Zeman neodvolá svou kandidaturu, nebo dokud nezemře. Sorry, ať raději zemře, Česko bude bez takovéhoto fašistoidního extrémisty rozhodně lepší.

Hrad

žaluje politika z extrémistického hnutí "Žít Brno" za šíření zprávy, podle níž má president Zeman pokročilou rakovinu. Vřele doufám, se se dotyčného podaří odsoudit.

ČEZ

bude stavět bateriové úložiště u sluneční elektrárny. Je to činnost fyzikálně i ekonomicky naprosto nesmyslná, fungující jen proto, že nám, občanům, stát krade peníze cestou daní a dává je provozovatelům těchto nesmyslů.

Berlusconi

uspěl v italských regionálních volbách.

V Česku

se rodí kolem 50 % dětí mimo manželství. Je to důkaz, že se neomarxistům, proniklým do státních institucí po roce 1989, podařilo v naší společnosti značně narušit rodinu.
S tím koresponduje i "zpráva týdne" o tom, že ústavní soud v Německu vynucuje zavedení "třetího pohlaví" do dokumentů.

Donald Trump

absolvoval úspěšnou státní návštěvu v Číně.

Atypicky deštivý

říjen do jisté míry zmírnil strážkový deficit.

Děti

se údajně nechávají fotit a filmovat nahaté na internet za mobil nebo cigarety.
Trochu to připomíná vtip, jak přijde školačka domů a hlásí mamince: "Mami, v parku jsem potkala divného pána a on mi řekl, že když se před ním svlíknu, tak mi dá tenhle pytlík bonbónů."

Polské

ministerstvo zdravotnictví vyzvalo Poláky, aby "se množili jako králíci".

Evropská komise

prohlásila, že se budeme mít lépe. To prohlašovali komunisté taky. Shodou okolností se objevila zpráva, jak si děti v roce 1965 představovaly dnešek: "Sovětské kosmické lodi budou létat po Galaxii a zmrzlina bude zdarma". Obávám se, že představy činovníků EU se od těch dětských zase až tak moc neliší.

Slovensko

údajně ekonomicky předstihne v dohledné době Česko. Uvidíme.

Nad Evropou

se objevil radioaktivní oblak, patrně z Kazachstánu nebo jeho okolí (včetně jihu Ruska). Patrně jde opět o únik z nějakého zařízení, kde se pracuje s čistými radioizotopy. Podobná příhoda může být i důsledkem vyhození zařízení s radioizotopem do smetí nebo do sběrných surovin. To se může stát i nechtěně v souvislosti s chaosem při rušení státních podniků, kraších podniků soukromých apod.
Na lékařské fakultě v Brně byl při totální rekonstrukci púvodního sídla děkanátu a několika ústavů nalezen hřebík z radioaktivního kobaltu, který dostal krátce po WW2 jeden z tehdejších profesorů, odborník na radiologii, od kolegů ze západních zemí jako příspěvek k poválečné obnově brněnské univerzity. Potom se na tu věcičku zapomenulo a ležela léta v šuplíku obyčejného dřevěného stolu.

"Demokratičtí"

lidovci blekotají nad Babišovým úmyslem zdanit restituce.

SZPI

zadržela zásilku lískových oříšků a sušených fíků, obsahujících nadlimitní množství silně karcinogenních aflatoxinů. Oříšky pocházely z Ázerbajdžánu a fíky z Turecka.

ZŠ Prosetice

(čtvrť v Teplicích) zveřejnila na internetu fotku prvňáčků, na níž nejsou skoro žádné české děti, a sklidila za to bouři. Faktem je, že právě takovéto jevy, které ta fotografie charakterizuje, vyvolávají v populaci obavy, a to jak z imigrace, tak i z vysloveně protinárodního a protipopulačního chování politických špiček.

V Ústí nad Labem

se šíří epidemie virové hepatitidy A. Epidemie stejné infekce v Brně dosud neskončila.

Ministerstvo zdravotnictví

předvedlo intelektuální výkon vysoké kvality a vydalo ustanovení, podle něhož mají záchytky poskytovat stejný komfort jako hotel.

11. 11.

vzpomenuli v Teplicích na ekologické demonstrace, které komunistický režim rozehnal ještě tvrději než následně studentský průvod 17. 11. v Praze. Vím o lidech, kteří se přidali k listopadovým demonstracím po tom 17. se zvoněním klíči právě kvůli těm událostem v Teplicích.

Předseda EUroparlamentu,

tedy naprosto bezcenné instituce, která jen dělá stafáž zvůli EUroúředníků, chce zdvojnásobit rozpočet a zavést EUrodaň, která by ho pokryla. Jak to zpívá Kryl na konci "Písně o neznámém vojínovi"?

e-recepty

kromě lékařů odmítají i stomatologové.

"Odstrašující"

obrázky na krabičkách cigaret nesnížily jejich spotřebu (IMHO mohly naopak motivovat ke "sběratelským nákupům").

Taxikáři

odvolali protestní blokování Prahy proti Uberu. Možná někteří přešlápli a došlo jim, že by tím lidi proti sobě naštvali tím tuplem.

Drahoše

oficiálně podporuje KDU-ČSL. Doufejme, že je to "polibek smrti". Jinak se Drahoš podporou od klerofašistů docela odkopal.

V Zimbabwe

probvěhl armádní "nepuč", president Mugabe je "chráněn". Země se ovšem totálně hroutí pro vládou černých marxistických "antirasistů" (vyvražďujících bělošskou populaci jako nacisté Židy). Dříve vyvážela velká kvanta potravin, dnes, po vyhnání či vybití bílých farmářů, jich nezvládne vyrobit dost ani pro vlastní obyvatele. Vládnoucí síly se drolí, ale země je nevratně tam, kde slunce nesvítí.
Zimbabwe se kvůli snaze o prosazení marxistických hovadin hroutí do ještě horší žumpy než Venezuela.

"Demokratický blok"

vytvořily "pravicové" strany ODS, KDU-ČSL, TOP a STAN. Věšina z nich není pravicová a žádná není demokratická.

Rusko

přijalo novelu zákona, podle něhož se zahraniční média musejí označovat jako "zahraniční agenti".

Policie

nenalezla útočníka, který pořezal tenistku Kvitovou, a případ odložila.

Madrid

vyšel s tézí, že Katalánci se chtějí odtrhnout ne proto, že jsou ve Španělsku nespokojení, ale proto, že je k tomu inspirují ruské weby.

Mezi stranami

potenciální koalice "Panama" v Německu jsou hluboké rozpory (a zřejmě političtí fanatici typu klerikálů nebo zelených nechtějí moc ustupovat)

Malá úvaha nad velkým problémem

Jaká je vlastně hodnota demokracie a proč za ni bojujeme.

Boj za demokracii

Mnozí, i na naší politické scéně, se ohánějí "bojem za demokracii". Přitom pod praporem tohoto boje jsou ochotni k jakýmkoli opatřením, která jsou s demokracií v přímém rozporu (takže někteří komentátoři poté používají výstižnější pojem "demokratura").
Je třeba jasně konstatovat, že demokracie jako taková žádnou zvláštní hodnotu nemá. Dokonce ani není nejlepším systémem vlády (tím je jednoznačně osvícená diktatura; přátelé Zeměplochy si zcela jistě vzpomenou na Lorda Vetinariho).
Demokracie má proti uvedené formě vlády a mnoha dalším, prakticky jedinou zásadní výhodu: Umožňuje bez nějakých politických katastrof opravit chyby, které byly detekovány až poté, co byly zavedeny do praxe. Ať už jde o konkrétní zákony, nebo dosazení konkrétní osoby na konkrétní post ve státě. To ostatní formy vlády, které jinak vycházejí s demokracií co do komfortu života občanů plus minus stejně, nebo i lépe, nezvládají. Vždy je v takových případech nutná revoluce, nebo alespoň politické vyvražďování v rámci věrchušky.
Dokonce i ten jinak lepší osvícený diktátor má dvě vady na kráse:

1. Nikdy není stoprocentní záruka, že konkrétní člověk, který se původně jevil jako schopný a eticky i osobnostně konzistentní, po získání skutečné absolutní moci ji unese a nezmění se v totální monstrum. Když nastoupil na římský trůn Caligula, tak všichni Římané, včetně lidí ze špičky sociální pyramidy, téměř ucvrkávali blahem, jaký na ně tento nově nastolený císař (včetně toho, jak se choval coby princ následník trůnu) dělal dobrý dojem. Neuplynulo mnoho let, a stalo se z něho totální monstrum, jedno z nejhorších na této pozici za celu dobu historie římského císařství. Monstrum, souložící se svými sestrami a vraždící okolo sebe hlava nehlava, příslušníky té sociální věrchušky, která pár let před tím nad ním jásala. O takových věcech, jako je jmenování svého koně senátorem, ani nemá cenu psát (už proto, že na poměry v římském senátu té doby byl ten kůň senátorem spíše nadprůměrných kvalit, a řekněme si to upřímně, kůň by mohl bez ztráty kvality nahradit i mnohé z našich senátorů).
2. Nikdy není záruka (ba ani pravděpodobnost), že nástupce osvíceného diktátora bude stejně kvalitní. Naopak, dějiny obsahují mnoho příkladů, kdy schopného a kvalitního panovníka nahradil tyran velmi nízkých osobnostních kvalit.

Demokracie by měla zaručit, že na špičce státu budou setrvávat lidé alespoň průměrných kvalit, ale více-méně stabilně, bez nějakých drastických výkyvů.

Co pozorujeme kolem sebe

Problémem současnosti je snaha o cenzurování sdělovacích prostředků, od informačních (papírové i zpravodajské a jiné weby) přes sociální sítě (aktuální je zejména sílící cenzura na Facebooku) až po webové vyhledávače.
Jsem toho názoru, že uvedené aktivity útočí na samu podstatu demokracie, protože lidé potřebují být komplexně informováni, aby se mohli v rámci demokratických procesů správně rozhodovat. To, že kdosi označuje určité informace za nepravdivé, s tím nemá absolutně nic společného. Už proto, že pokud se jedná o fakta typu "tehdy a tehdy se stalo to a to", jsou tito označovatelé prakticky vždy diskreditováni dalším vývojem. Pokud se týká komentářů, je "pravdivost" nebo "nepravdivost" zcela irelevantní kategorií pro jejich hodnocení.
Můžeme ovšem také pozorovat i to, že si je stále větší počet lidí uvedených skutečností vědom, a že, podobně jako moje generace ladila za bývalého režimu Svobodnou Evropu nebo jiné "štvavé vysílačky", stále více z nich vyhledává různé alternativní weby, nekompatibilní s oficiálně šířenou lžipropagandou.

Jaký je zde dopad

Je třeba poukázat na cenzuru pravdivých informací. V Německu byl odsouzen jeden novinář za odkazování na známou fotografii, je i na Wikipedii a v řadě papírových učebnic, jak si Hitler báječně rozumí s Jeruzalémským muftim, tedy za sdílení jednoznačně pravdivé a navíc obecně známé informace. Německo se tímto rozsudkem posunulo do značné blízkosti k poměrům, které v něm panovaly za Hitlera.
Takováto cenzura, jak jsem už konstatoval, útočí přímo na podstatu demokracie. Je otázka, zda stát, v němž je praktikována, je vůbec ještě možné označit za demokratický. A pokud ano, tak jen s dovětkem, že již brzy demokratický zcela jistě nebude.
Z toho plyne, že takovýto cenzor a instituce, která za ním stojí, je pro demokracii nebezpečnější než tisíce hajlujících nácků. A jako takové je tyto lidi a organizace presentovat, protože mnoho občanů žije v bludné představě, že tito lidé dělasjí cosi pozitivního, nebo že mají alespoň pozitivní úmysly. Obojí není pravda. Tito lidé škodí a jsou si (až na výjimky v podřízeném postavení) této škodlivosti velmi dobře vědomi.
Proto je, paradoxně, jakékoli obcházení zločinné cenzury, která je zde praktikována, bojem za demokracii. Za demokracii tedy paradoxně bojují i nějací hajlující náckové. Pokud totiž dají na kokos nějakým procenzurním nevládkářům, je to zcela jednoznačně pro demokracii jako takovou přínos (oni zcela jistě nejsou pro demokracii, ale v dané situaci funguje ono "nepřítel mého nepřítele").

Z uvedeného plyne jediné: Jakákoli pomoc při šíření alternativních a oficiálně zatracovaných a cenzurovaných informací je v současné situaci bojem za demokracii.

Týdenní přehled udělám asi ve čtvrtek, teď bojuji s nějakými úředními papíry.

Proč se tu málo mečí

Hnutí "mee too", které zachvátilo prakticky celý dříve civilizovaný svět, se v podstatě nijak významně nedotklo zemí bývalého komunistického bloku. Zde ho v podstatě udržuje v chodu pouze pár extrémistických aktivistek spolu s extrémistickými a antidemokratickými politiky.

Odůvodnění

Dovoluji si předložit dvě historky ještě z dob reálného socialismu, které charakterizují "sexuální harašení" a jeho obvyklý průběh v zemích bývalého komunistického bloku.

Historka první
Jejím zdrojem je dnes již zesnulý kolega, který ji viděl vlastníma očima na své odborné stáži na Lomonosově univerzitě v Moskvě.
Viděl jít po chodbě této vzdělávací instituce mladou, pohlednou a moderně (na tehdejší dobu a sovětské poměry) až vyzývavě oděnou studentku. Když procházela okolo skupinky studentů, pronesl jeden z nich vyzývavě:
"Ech, zasadil by!"
Lze to přeložit asi jako "Vrazil bych ho do ní", případně "Rozdal bych si to s ní". Dívčina se zarazila, vrátila se několik kroků zpět a dala mu facku, že vzal druhou o zeď.
Pak odešla a tím tento incident skončil.

Historka druhá
Jejím zdrojem je bývalý, již také zesnulý, předseda odborové organizace na mojí Alma Mater.
Uklízečka umývala schody. Po schodech šel saniťák, jehož občasné incidenty se ženami se sexuálním podtextem byly již cestou odborů řešeny. Jak byla paní ohnutá, zajel jí, když ji míjel, pod sukni a sáhl na patřičná místa. Ona dáma popadla kýbl, který měla na mytí schodů, a i s vodou ho překlopila na jeho hlavu.
Problém nastal, že nos a uši potrestaného rychle otekly a začaly se "šprajcovat", takže z něho ten kýbl dolovali hezkých pár desítek minut.

Co tyhle historky ukazují? Podle mého soudu to, že v podmínkách zemí bývalého socialistického bloku nebyl pro ženu problém se nějakému "harašení" ubránit, a to takovým způsobem, že "harašitel" byl citelně postižen. V podmínkách "demokratických" zemí bývalého západního bloku bylo postavení žen podstatně horší (i po stránce pracovního práva neměly ve ve většině z nich takovou úprávní ochranu, jakou měly ženy ve východním bloku), takže skutečně zřejmě docházelo k situacím, které žena nemohla tak razantně a jednoduše zvládnout.
Dalším faktorem je skutečnost (konstatoval ji před několika dny sociolog Hampl), že se v řadě případů coby "taky postižené" (=mee too) ozývají ženy, které se propracovávaly metodou "horizontální gymnastiky" ke světlejším zítřkům, tj. na lepší pracovní pozici apod. Týká se to zejména "znásilňovatelů" v umělecké branži, kteří si patrně "nechali platit naturáliemi" za přidělování rolí, lepších rolí a dalších postů, jejich obsazení mohli nějak ovlivnit.
Takovéto dámy zcela jistě působily i v zemích reálného socialismu (sám jsem některé takovéí znal), nicméně bralo se to daleko pragmatičtěji než v zemích "demokratických" a až na naprosté výjimky (jako je třeba Kulínského kauza) žádnou z těchto dam ani nenapadlo svůj obchodní protějšek po létech a bez reálných důkazů osočovat.

Můj názor je, že celé toto hnutí je ze všeho nejvíc spíše ukázkou morální desintegrace společnosti v "demokratických" zemích, jejíž příznaky můžeme vidět i v dalších společenských a politických souvislostech.

Něco ke zdraví pana presidenta

V současné době se přetřásá stav presidenta Zemana s jednoznačným podtextem: Je nemocný, ať nekandiduje, nebo ať ho lidé nevolí. "Odbornost" podobných úvah předvedl pan Kartouz na osvědčených Britských listech.

Extrém

Zcela jistě extrémistickou je akce "politika" extrémistického ekofašistického hnutí "Žít Brno" Svatopluka Bartíka, který zveřejnil na na Facebooku "informaci", že president trpí rakovinou v posledním stádiu a s mnohočetnými metastázami a odmítá se léčit.
Faktem je, že pokud by mu takovou informaci poskytl zdravotnický pracovník, tak by měl rychle vyhrabat diplom (k odevzdání v rámci zabavení) a připravit si kartáček na zuby a teplé spodní prádlo (nejlíp pruhované). Takovéto informace zdravotničtí pracovníci prostě podávat nesmějí a tresty i zpřísnění pravidel v této věci šly před několika lety dost silně nahoru.
Pokud by se k takovým informacím dostal třeba nějaký mimozdravotnický IT pracovník, byl by postižen podle jiných paragrafů (a také docela citelně) a současně by svoje dostal ten, kdo by byl zodpovědný za nedostatečné zajištění těchto informací.
Paradoxně je asi zveřejnění holého nesmyslu, vycucaného z palce nebo získaného nějakým obdobným způsobem, asi trestné nejméně.
Nicméně na ekosoudruha Bartíka byla podána žaloba a já v tomto případě držím palce (všecky čtyři, což je při chůzi poněkud namáhavé), aby uspěla.

Otázky

Výše citovaný pan Kartouz položil několik otázek. Faktem je, že s většinou z nich by němely mít problémy ani slečny z pedagogické fakulty (p), pokud dávaly pozor na školní zdravovědě.

    * Čím je způsobeno postupující zhoršení pohyblivosti prezidenta ČR?
Polyneuropatií, která mu postihuje dolní končetiny. Tato věc je dlouhodobě známa. (p)

    * Jaké příčiny mohou působit evidentní úbytek tělesné hmotnosti prezidenta ČR?
Patrně drží dietu, která je při diabetu 2. typu předepisována, a s její pomocí (a možná i s pomocí dalších režimových opatření) provedl doporučené snížení hmotnosti. (p)

    * Jaké příčiny mohou působit evidentní a rychlý úbytek vlasů prezidenta ČR?
Příčin může být mnoho, ale může jít i o vedlejší účinek některých léků, které se na polyneuropatii dávají.

    * Odkud pramení rostoucí únava prezidenta ČR a fyzická křehkost, která se projevuje během veřejných vystoupení (prezident ČR není schopen několik desítek vteřin stát bez opory).
Nejde o únavu a "fyzickou křehkost", jde o problematičnost stání na končetinách, jejichž svaly ho v důsledku výše zmíněné polyneuropatie odmítají poslouchat. (p)

    * Jaký je u prezidenta stav cukrovky druhého typu, ze které se prezident ČR dle vlastních slov v médiích "vyléčil"?
Po snížení hmotnosti může dojít k lepší kompenzaci diabetu 2. typu, což je věc známá a proto se také cukrovkářům snížení hmotnosti doporučuje, a proto také je nadváha jedním z rizikových faktorů tohoto onemocnění. (p)

    * Jaký je u prezidenta ČR stav neuropatie, kterou prezident i podle oficiálních informací trpí?
Viditelně se mu toto onemocnění zhoršuje, což je ovšem u této choroby docela normální.

    * Jaká další zjištění o zdravotním stavu prezidenta přinesla laboratorní a klinická vyšetření, jejichž závěry disponujete?
Tohle, pochopitelně, bez kříšťálové koule zodpovědět nedokážu.

    * Jaký léčebný režim by prospěl prezidentu ČR s ohledem na jeho zdravotní stav? Byl takový režim Miloši Zemanovi doporučen? Dodržuje ho?
Vzhledem k tomu, že polyneuropatie se moc léčit nedá (respektive léčit se dá, ale ne vyléčit), nedá se ani hovořit o nějakém "zázračném léčebném režimu", v němž by se uzdravil.

    * Jako ošetřující lékař máte v prvé řadě povinnost dbát o zdraví svého pacienta. Měl byste proto být schopen posoudit, zda je v zájmu zdraví prezidenta republiky jeho další setrvání v úřadu a zda je v zájmu jeho zdraví další kandidatura na pětileté prezidentské období. Doporučujete Miloši Zemanovi kandidaturu?
Tohle viz předchozí bod. Faktem je, že americký president F. D. Roosevelt byl v daleko horším zdravotním stavu (uvádí se ateroskleróza, ale v roce 1921 onemocněl dětskou obrnou, jejíž důsledky další zdravotní potíže zhoršovaly a potencovaly se s jejími rezidui) a přitom přivedl USA až na práh vítězství. USA mají oproti ČR presidentský systém a president je v něm činitel s daleko rozsáhlejšími a významnějšími pravomocemi (a odpovědností).
Pokud by někdo dokázal exaktně prokázat, že základní choroby presidenta Zemana budou (nebo naopak nebudou) nějak významně ovlivněny jeho setrváním ve funkci hlavy státu v dalším období, bylo by to skoro na Nobelovu cenu.
S tou neuropatií se nic moc udělat nedá, cukrovka by se teoreticky mohla pracovním stresem a vypětím zhoršovat, nicméně v naší ekonomice působí spousta lidí na manažerských postech, kteří ji mají také a v rozvinutějším stádiu (formě) než M. Zeman. A někteří mají i cukrovku 1. typu, tj. jsou odkázáni na inzulín (a přesto žijí a pracují - a dobře). Naopak ovšem stres podporuje vstřebávání glukózy (jinými hormony než inzulinem) a tiší záněty (takže paradoxně by nemusel moc škodit ani na tu neuropatii).

Názor

Můj osobní názor, jakožto člověka, který absolvoval medicínu a vyučuje medicínské a zdravovědné obory, je takový, že uvedená onemocnění by neměla nějak zásadně bránit presidentu Zemanovi ve výkonu funkce presidenta v dalším období. Může se, pochopitelně a vzhledem k věku, náhle zhoršit, případně i náhle zemřít, přičemž nemusí dojít k žádným varovným předchozím příznakům.
Manželka měla pacienta, který zemřel poté, co u něho byla provedena kompletní preventivní zdravotní prohlídka (na jakou má pacient od pojišťoven nárok), včetně odběrů, a při ní nebylo zjištěno nic zásadního (trošku zvýšený tlak a cholesterol, ale obojí spíš na dietu než na prášky), přesto týden po této prohlídce náhle zemřel. A ani při pitvě se nějakou jednoznačnou příčinu jeho náhlé smrti nepodařilo najít. Příroda je prostě mocná čarodějka a nevíme ani dne ani hodiny (včetně mlaďochů).
Pokud bychom chtěli mít na presidentském postu někoho nesmrtelného, tak ideální by byl nějaký robot, který z definice zemřít nemůže. A nebo do této funkce ustanovit někoho nesmrtelného, třeba járu Cimrmana. Nicméně zcela jistě by nebylo od věci zavést v našem ústavním pořádku funkci vicepresidenta, který by mohl za definovaných okolností presidentské pravomoci převzít. Mělo by to význam jak v případě nějakého povolebního patu, tak i v případě nějaké disturbantní situace typu války, kdy je chod parlamentu a dalších ústavních orgánů ochromen. V takovýchto situacích by totiž nefungovalo "rozebrání" presidentských pravomocí mezi další ústavní činitele.
A, což je rovněž důležité, základní choroba pana presidenta se týká periferie nervové soustavy, nikoli "myslivny". Ta zůstává funkční i u pacientů ve velmi špatném fyzickém stavu. Nervová onemocnění doprovázená demencí, znemožňující pacientovi si uvedomovat svůj stav a jeho perspektivy, jsou v tomto ohledu milosrdnější.

Podle mého soudu tedy tělesný stav presidenta Zemana nemá vliv na výkon jeho funkce a pokud se k dosavadním chorobám nepřidá nějaká další, což je rizikové asi stejně jako u člověka zcela zdravého, neměl by být neschopen vykonávat svou funkci ani v následujícím období, pokud bude zvolen.

Mohl zákaz alkoholu za námořní úpadek islámu?

Zákaz alkoholu je zcele jednoznačně dán přímo textem Koránu. K tomu lze připočíst i různé hadithy, které popisují (a současně předepisují) praktikování represí vůči poživatelům alkoholu.

Alkoholická prohibice

Islám je snem všech vymozkovanců, kteří by rádi dosáhli absolutního zákazu konzumace jakýchkoli alkoholických nápojů pod praporem tvrzení o jejich šílené škodlivosti.
Ponechme nyní stranou fakt, že člověk, žijící ve složité společnosti, na niž není biologicky stavěný, patrně (alespoň statistická většina) potřebuje nějakou farmakologickou podporu, aby se z dané situace nezbláznil. I v tom islámu vedl zákaz alkoholu k rozšíření užívání daleko tvrdších drog, jako jsou opiáty nebo hašiš. V současné době v těchto zemích částečně substituují alkohol vedle vyslověně tvrdých drog i tabák (se všemi negativními dopady na zdraví jedinců i celé populace), kát, betel a další.
Ponechme stranou i skutečnost, že nulový příjem alkoholu v reálu není možný, už proto, že nějaký vzniká metabolickými procesy v lidských střevech, především při trávení škrobu a jednoduchých sacharidů.
V následujícím textu se budu zabývat alkoholem pouze jako konzervantem nápojů.

Nápoje a alkohol

Kvašení vhodných nápojů na alkohol je velice starou procedurou, jejíž počátek nezachycují žádné písemné prameny. Pochází totiž z časnější doby než je vynález písma. Jedinou výjimkou na tomto poli je destilace, která byla vynalezena lidmi až v dobách, kdy už byly některé civilizace gramotné a schopné o zavádění této technologie zaznamenat písemnou informaci. Nicméně např. zahušťování alkoholických nápojů mrazem (existující v evropských severských státech) opět předběhlo vynález či introdukci písma.
Obliba alkoholu nespočívala pouze v tom, že se jím lidé mohli opít. Důležité je, že alkoholickým kvašením vzniklo něco, co bylo možné konzumovat bez rizika těžkých průjmových onemocnění o něco déle než desítky hodin po výrobě. Destiláty nebo jinak zahuštěné alkoholické koncentráty pak byly užívány k ředění potenciálně závadné vody, případně dalších nápojů za vzniku něčeho, co bylo méně zdravotně rizikové.
Zde nešlo jen o samotnou inhibici chorobopolodných zárodků příměsí alkoholu, ale i o stimulaci produkce žaludečních šťáv, které jsou s to nějaké bakterie a viry pohubit také. Známý (a do jisté míry extrémní) je případ Max von Pettenkofera, který v roce 1892 vypil kulturu bakterií cholery a neonemocněl. Existovaly (a snad i ještě existují) u jednotek působících v poušti (např. Cizinecké legie) předpisy o vydávání vody z podezřelého zdroje. Ta se vydávala po relativně malých dávkách, aby nedošlo k jejímu přílišnému naředění v žaludku, případně protečení skrze žaludek do tenkého střeva, bez smíšení se žaludečními šťávami. Pochopitelně, dnes mají vojáci k dispozici tablety typu Pantocidu (jaký měla k dispozici ČSLA když jsem v ní základně sloužil), které vodu i z velmi podezřelého zdroje spolehlivě desinfikují.
Nicméně přídavek alkoholu do problematických nápojů je do jisté míry blízký i tomu pantocidu.
Dalším stupněm kvašení je kvašení octové (z vína na ocet). I ocet (většinou zředěný) se používal k pití jako zdravotně bezpečnější náhrada vody (houba s octem v evangeliích neměla Krista a další ukřižované usmrtit, ale osvěžit a prodloužit jejich muka). Ocet se používala používá i k prodlužování údržnosti potravin nakládáním do něj. Nicméně nemáme-li víno nebo jiný podobný alkoholický nápoj, nemáme ani ocet.

Využití

Velmi rychle po zahájení námořní expanze začali Evropané využívat alkohol k prodloužení poživatelnosti skladované vody, která se v dřevěných sudech (nic jiného tehdy nebylo v dostatečném objemu a kvalitě k dispoozici) kazit. Voda se míchala s vínem, později s destiláty, případně lihovinami. Tak se zrodil grog (např.) i obecná láska námořníků k rumu (jakou známe z pirátských románů, nicméně ty byly reflexí reality). Námořníci si sice "ulovili" stálým pitím vody, "zpitněné" alkoholem, návyk na alkohol, nicméně nezemřeli na nějaký choleroidní průjem již několik dnů po vyplutí.
Alkohol v podstatě umožnil dálkové plavby mimo dohled pevniny a s nejistotou data zakotvení u nějakého zdroje vody a ovoce.
Trochu mimo tuto problematiku byli Vikingové, protože se plavili v chladných vodách a voda se jim nekazila tak rychle (na jihu Evropy se stejně plazili podél pobřeží, případně využívali větší řeky k nájezdům do vnitrozemí). Na opačných koncích světa se plavili Polynésané a jihoameričtí indiánští plavci, kteří měli jako nápoj k dispozici kokosové ořechy, obsahující biologicky konzervovanou tekutinu. Využití kokosových ořechů jako nutný zdroj pití pro námořníky bylo patrně důvodem, proč tuto rostlinu Inkové na svých mořských cestách vysazovali. Prokazatelně nepůvodní je kokosová palma i na známém Kokosovém ostrově, či Kokosových ostrovech (jedná se o souostroví), proslulém pirátskými a korzárskými poklady, které na něm dle věrohodných historických záznamů jsou, ale dosud se je nepodařilo nalézt.
Pokud jde o v islámu praktikované cestování po poušti, tam do jisté míry vodu chránilo střídání teplot (přes den se mohla zahřát i na teplotu přes šedesát stupňů, zabíjející některé choroboplodné zárodky, v noci zase vychladit na chladničkovou teplotu (i na Sahaře v oblasti rovníku může teplota k ránu klesnout až pod bod mrazu). Bylo to tedy něco jiného než stabilní teplota mezi 25 a 30 stupni v podpalubí lodě, plující po teplém moři, pro růst mnoha nežádoucích breberek daleko vhodnější.

Omezení

Faktem je, že byly doby, kdy měla arabská a později arabsko-islámská civilizace lepší lodě a námořníky než Evropa. Odezvou těchto časů jsou některé z příběhů Tisíce a jedné noci (až na pár výjimek předislámských), včetně známých pohádek o Sindibádovi námořníkovi.
Po zavedení islámského zákazu alkoholu se ovšem lodě islámských sindibádů mohly plavit pouze podél pobřeží a na širé moře s nejistotou nalezení přístavu se zdroji vody nebo jejích náhražek neměli jejich kapitáni ani pomyšlení. A je pravděpodobné, že epizody zahnání lodě z pobřežního pásma na širé moře bouří nebo podobným přírodním úkazem končily smrtí všech postižených.
Podél břehů Asie se nakonec arabskoislámští plavci dostali až do Číny, ale řada ostrovů v Indickém a Tichém oceánu zůstala neobjevena až do příchodu Evropanů, kteří se mohli na širé moře vydat s poměrně menšími obavami o holé přežití. Výsledkem tohoto stavu také bylo, že se technický vývoj lodí v islámském světě prakticky zastavil. Lodě předislámského Sindibáda předstihovaly prakticky vše, co v době jejich vzniku měla k dispozici Evropa. Nicméně evropská plavidla, která na konci středověku obeplula Mys Dobré Naděje, byla o několik generací vyspělejší a technicky propracovanější.
Navíc muslimové, přestože se k vynálezu střelného prachu dostali dříve než Evropa (je sporné, zda byl do Evropy importován nebo zda na základě informací o něm evropští alchymisté tuto výbušninu vyrobili sami na základě svých znalostí chemických látek), nedokázali vyrobit než velmi primitivní zbraně, které v Evropě poslaly na smetiště překonaných technologií už husitské války. Naopak děla na evropských lodích byla o tolik výkonnější, že zajistila svým majitelům vojenskou superioritu i proti mnohonásobné převaze.
Považuji za velice pravděpodobné, že pokud by se arabskoislámští plavci mohli vydat na širé moře, vedlo by to k řadě technických zdokonalení a jejich lodě by byly těm evropským co do výkonu rovnocenné (byť by třeba nebyly otrocky stejné).
Sehrály zde jistě roli i jiné faktory - např. František Novotný upozorňuje na to, že v Evropě je příliv a odliv daleko pravidelnější než na jiných pobřežích světového oceánu, a tudíž umožňuje vyplouvání s odlivem a připlouvání s přílivem i mnohem těžších lodí, než jaké by bylo možné v přístavu a jeho bezprostředním okolí dopravovat např. čluny s veslaři. Ctím tento názor odborníka, nicméně faktem je, že velké lodi se plavily po Středozemním moři, kde je rozdíl mezi přílivem a odlivem velmi malý, i v antice a i mezi přístavy, které neležely v ústí velkých řek. Nicméně uznávám, že pro Velkou Británii i evropské pevninské státy s přístavy na pobřeží Atlantiku byl tento jev významnou pomocí.

Je tedy docela možné, že islámský zákaz alkoholu patří k dalším anticivilizačním zákazům (psal jsem onich zde před několika lety) a paradoxně omezil šíření islámu mořeplavbou.

Co uplynulý týden dal

Islám

Revoluce

v Saúdské Arábii pokračuje. Po řízení automobilu byl ženám dovolen i přístup na sportovní stadiony. Pochopitelně (což náš proislámistický tisk zamlčuje) pouze v doprovodu mužského příbuzného.

Americký akademik,

od loňska vězněný Talíbanem v Afghánistánu, je údajně vážně nemocný.
Islamisté v Afghánistánu také provedli atentát v nejstřeženější (tzv. zelené) zóně Kábulu.

Chalifátníci

hrozí terorem na fotbalovém šampionátu v Rusku.

Islámská Maryša,

21letá Aasia Bibiová z Pákistánu, reagovala na donucení ke sňatku tím, že chtěla otrávit svého manžela. Protože neměla výcvik Lukrécie Borgiové, zemřelo celkem 17 členů rodiny.

Další město,

Dajr-az-Zahur dobyli syrští vládní vojáci na chalifátnících.
Iráčané zase osvobodili město Káim.

Okamura

v interview prohlásil, že SPD na zákazu mešit v Česku trvá.

Imigrace

V Německu

zadrželi Syřana, který plánoval útok triacetontriperoxidem, kterému teroristé přezdívají "Satanova matka". Jedná se o velmi brizantní výbušninu, snadno vyrobitelnou z běžně dostupných chemikálií.

Další

teroristický útok spáchal muslim uzbecké národnosti na Manhattanu. Je jisté, že byl napojený na "islámský stát". V USA pobýval na tzv. "zelenou kartu". Jejich vydávání chce D. Trump zarazit.
Trump se enchal slyšet, že by atentátník měl být popraven. Dobroserové zatím moc neřvou.

Obecné

Pokračovaly aktivity kolem Katalánska. Část Katalánské vlády se vydala do rukou belgické policie a odvolala se přitom proti odeslání do Španělska s tím, že Španělsko jim upírá základní lidské právo - na sebeurčení. Španělský soud zatím zablokoval katalánskou nezávislost.
Pokračovala i série obskurních obvinění různých celebrit ze sexuálního obtěžování až znásilnění. Faktem je, že daná obvinění stojí jen na tvrzení udavaček. Zatím se žádná z nich nevytasila s oděvem, potřísněným spermatem "znásilňovatele", jak to udělala Monica Lewinski.

Bitcoin posiluje

Na druhé straně se objevují odborné názory, že ho mohou zlikvidovat kvantové počítače, schopné prolomit šifrovací algoritmus, na němž tato virtuální měna závisí. Ttot by zcela zlikvidovalo i "digitální podpisy", včetně těch, co jsou používány u datových schránek.
Pro bitcoin a další podobné měny svědčí zase skutečnost, že je zakazují vlády totalitních států, jako je Čína nebo Vietnam.

EU

bude požadovat i po drobných živnostnících, aby silně šifrovali data. Mnoho z nich zcela jistě skončí nebo přejde do šedé / černé ekonomiky.

Piráti

prohráli až u Ústavního soudu spor s firmou Lego, která napadla užití svých figurek v jejich volebním klipu.

Starostové

vyzvali demokratické strany k podpoře Drahoše. No, doufejme, že je to "polibek smrti".

Překvapení

ohledně informací o atentátu na JFK se nekonalo, jen byla akcentována neschopnost, s jakou FBI tento kriminální čin vyšetřovala.
Na druhé straně byl zveřejněn dokument, podle něhož dostala CIA echo, že Hitler po válce žil v Kolumbii. Tohle echo je v podstatě kompatibilní se spekulacemi L. Součka i s tím, že "Hitlerova čelist", uložená od konce války v Kremlu, byla před nějakým časem pomocí DNA identifikována jako ženská.

Jaroslav Hutka

se soudí o odškodné 1800 Kč(s) za ušlý zisk při nezákonném věznění československou policií. Není to projev hamižnosti. Jde o to, že odškodnění bylo velice dlouho odmítáno, poškození byli systematicky mylně informováni, že na ně nemají právo, a posléze bylo právně přebastleno na "promlčené". Hutkův proces tedy může otevřít šanci dalším lidem k dosažení daleko vyšších částek.

Na stanici metra

Nádraží Veleslavín budou zřízeny eskalátory, přestože to původní podmínky dotace z EU vylučovaly (alespoň vidíme, na co ty dotace jsou).

Provalilo se,

že stavební povolení se v Česku získává hůř než v řadě rozvojových zemí.

Samořízené vozy

mají problém jednak v tom, že se na ně lidé začínají více spoléhat než na vlastní supervizi nad nimi, jednak, že nedokáží vyřešit všechny dopravní problémy, do nichž se dostanou.

Ve Velké pyramidě v Gíze

je nad Velkou galerií další prázdný (nebo alespoň paprsky lépe propouštějící) prostor. Není přístupný a neví se, co by tam mohlo být.

KLDR

ohlásila raketu, která bude schopná zasáhnout pevninské území USA.

Mnoho soudruhů

se nechává slyšet, že "na přímou demokracii nejsme připravení". Problém je, že na ni nebyli připraveni ani Švýcaři - naprostá většina jejich občanů byla v době zavádění referend negramotná, tedy byla na nižší úrovni vzdělání než naše populace. Takže veškeré tyto kydy lze jasně definovat jako snahu o zabránění rozvoje demokracie v ČR.

Statistiky

odhalily silný propad prodeje piva v hospodách, který lze snadno dát do souvislosti s EET a zákazem kouření.

Marta Kubišová

se rozloučila s kariérou zpěvačky sérií koncertů, z nichž poslední byl v Českých Budějovicích.

Dvacetiletí žena

na Karvinsku ohlásila velmi věrohodně znásilnění. Posléze přiznala, že si vše vymyslela. Berme to jako trochu svérázný příspěvek ke kampani "mee too".

Červený kříž

přiznal, že byla rozkradena část peněz, které byly určeny na řešení poslední velké epidemie eboly v Africe.

Filip Caha

byl odsouzen za schvalování islámských teroristických útoků v Ankaře a Berlíně.

Kotleba

byl v krajských volbách na Slovensku poražen podnikatelem Lunterem. Celkově zase dostali výprask sociální demokraté.

Expremiér

Miroslav Topolánek ohlásil kandidaturu na presidenta.

Morální obnova

Už jsem zde reflektoval představu některých, hlavně křesťanských, činitelů o nutnosti "morální obnovy národa". Problémů s spojených s těmito prohlášeními vidím více.

Je vůbec něco takového zapotřebí?

Je známý výrok Honoré d' Balzaca, že "Za každým velkým majetkem se skrývá velký zločin". Což je velice lapidárně popsaná skutečnost, že jak v případě feudalismu, tak i v případě kapitalismu došlo ke zbohatnutí některých rodů (rodinných klanů) především zločinnými aktivitami (např. Habsburkové začínali jako loupeživí rytíři, a kam až to dotáhli, že?; mnohé bankovní domy svůj základní majetek získaly pirátstvím a podobnými aktivitami; mnohé velké majetky v USA vznikly naprosto bezostyšným drancováním dobytého Jihu po občanské vlálce v rámci tzv. "rekonstrukce"; ani základní "kapitál" téměř všech komunistických dynastií není morálně čistý).
Teprve v další fázi vývoje došlo k jakémusi "samočištění" vrstvy zločinných zbohatlíků, kteří ze svého středu postupně vyštípali ty, co nepochopili, že je čas přestat loupit a krást a naopak začíná čas věnovat se aktivitám, které lze prohlašovat za "poctivé" či "morálně pozitivní". Přičemž i mnohé z toho tehdy "poctivého" by přes současné zákony nemělo šanci projít.
Lze tedy očekávat, že i vrstva zbohatlíků, vzniklá zde po roce 1989 projde v následujících desetiletích podobným "samočistícím procesem" a bude na ni možné klást obecně morální kritéria, jaká by naprostá většina současných zbohatlíků nyní nesplnila. Součástí oné "samoočisty" jsou i mezimafiánské vraždy (proto doporučuji se nad nimi příliš nevzrušovat).
Faktem je, že česká zbohatlická vrstva podobným procesem prošla už za Rakouska-Uherska (proto je pro současnost nedostižným ideálem stav podnikatelských kruhů za první republiky), nicméně potom přišli nacisté a následně komunisté a celý proces kultivování bohatých vrstev bude nutno začít znovu, protože ona morálně očištěná vrstva byla dílem fyzicky zlikvidována, dílem vyhnána, dílem byla ožebračena, dílem splynula se zločinnou komunistickou věrchuškou.
Jinými slovy, k procesu "morální obnovy" zcela jistě časem dojde, tak, jak k němu došlo opakovaně v dřívějších epochách, a to zcela spontánně.

Snaha o urychlení

Zcela jistě existuje určitá snaha o urychlení uvedeného procesu, daná skutečností, že společnost "starých" zemí EU je na tomto poli dál, protože nebyla totálně zdevastována komunistickou diktaturou.
Na druhé straně ovšem vidíme v uvedených zemích rozklad společnosti neomarxistickou ideologií, stejně zhoubnou, jako je její zdroj, ideologie marxistická, která působila v minulých desetiletích u nás. Řada agitátorů se nám snaží známky rozpadu a úpadku těchto společností (mezi něž patří politická korektnost, genderismus a podobné antidemokratické "-ismy") vydávat za cosi pozitivního, co bychom měli bezhlavě napodobovat.
Ani napodobování skutečně pozitivních vzorů, které v západních společnostech pořád ještě živoří, není úplně dobrý nápad, protože z pulce žábu amputací ocasu nevyrobíme, přestože to může lákat jako prostředek "zrychlení" jeho vývoje. Ve skutečnosti by bylo nutno ho předávkovat hormony štítné žlázy. Provést tedy něco naprosto odlišného, než je ona nabízející se amputace ocasu. Je ovšem otázka, co by mohlo onu hormonální terapii pulce v případě naší společnosti nahradit, a zda je možné a žádoucí takovéto náhražky zkoušet metodou pokus - omyl.
Tlačení na pilu zpravidla nevede k urychlení řezání, ale spíš k tomu, že bude nutné jít pro novou pilu a celé řezání bude trvat déle.

Křesťanství

Jak jsem uvedl v předchozím blogu, křesťanství dost dobře nemůže sloužit k "morální obnově" populace, prostě proto, že je naprosto profláklé jako totálně amorální ideologie. Můžeme mít problémy s komunistickou agitací, ale nemělo by nám to zaslepit oči natolik, abychom ignorovali fakta, skrývající se v komunistické protikřesťanské agitaci.
Morálnost křesťanství lze pak podminovat v podstatě jedinou otázkou:

Proč by měl být ten, kdo se chová slušně jen kvůli strachu z  pekla, být morálnější než ten, který ke slušnému chování takovýto lživý výmysl nepotřebuje?

Křesťanství v reálu nic pozitivního nepřináší, jen Velkého Bratra, realizovaného totálním monitoringem internetu a znehodnocením veřejných prostranství špionážními kamerami a mikrofony, nahrazuje imaginárním špiónem, kterému přiděluje rezervované slovo "bůh".
Problém je, že na účinnost křesťanského "Velkého Bratra" nevěří ani praktikující křesťané, takže se v křesťanských oblastech běžně vyskytuje více zločinců než v sekulárních. Pravděpodobně se zde u těch, co na toho boha opravdu věří, uplatňuje fenomén, popsaný moderními psychology, podle něhož více než polovina normálních lidí udává ochotu dopustit se zločinu (i tak závažného, jako je vražda), pokud by měli garantovánu beztrestnost. Náboženství, pochopitelně takovouto garancí může být, protože prohlašuje něco v tom smyslu: "Když tě chytnou a zlikvidují, dostaneš se do nebe". Přesně s tímto pokřiveným paradigmatem vidění světa operuje křesťanství, nicméně ještě více toto paradigma charakterizuje islámské vidění světa a praxi jeho vyznavačů.
Samo křesťanství nikdy nedokázalo, že by na něm bylo cokoli objektivně existujícícho, protože veškeré "důkazy" pravdivosti křesťanské víry jsou redukovatelné ne několik málo argumentačních faulů:

• argumentace kruhem, kterou lze většinou zredukovat na výrok "křesťanství je pravé, protože protože křesťanství je pravá víra"
• argumentace nesmysly "křesťanství je pravá víra, protože v ně věří velký počet lidí"
• argumentace míjející se s podstatou "křesťanství je pravé, protože existují ty a ty křesťanské zázraky" (přičemž všechny jsou buď identifikovatelné jako podvod, nebo by je byli s to "spáchat" i jiní bohové, než ten křesťanský)

Argumentace násilím "budete alespoň předstírat, že tomu věříte, jinak vás pobijeme" je asi jediným relavantním argumentem pro přijetí křesťanské víry, a jakmile ho křesťané přestanou být s to používat, je se šířením této ideologie konec (to samé platí i pro islám, proto existuje taková hysterie vůči lidem, dožadujícím se adekvátního trestání islámských zločinů a účinné prevence jejich zločinných aktivit)
Přínos křesťanství pro světovou civilizaci je v podstatě nulový v tom smyslu, že identické nebo velmi podobné procivilizační aktivity lze (a mnohdy v daleko větším rozsahu) pozorovat i u konkurenčních náboženství, zejména těch neabrahámovských.
Dalším problémem je, že mnozí ze současných propagátorů křesťanství (např. páter Halík) hlásají věci, po jejichž vyslechnutí by se vzorný křesťan, jako třeba inkvizitor Bobling, začal shánět po slevách na dříví a po katovských firmách, poskytujících množstevní slevy. Křesťanství v ideologických žvástech těchto lidí je sice o něco kompatibilnější s moderní civilizací (respektive nekompatibility křesťanství s ní jsou zamaskovány sofistifikovaněji než u klasického křesťanství), nicméně výsledkem je cosi co má s křesťanstvím společný snad jen název a některé formální rituály. Trochu tyhle křesťanské směry připomínají revizionistické směry v komunismu, které se také tvářily přátelštěji vůči civilizovaným lidem než původní ideologie, nicméně svou podstatou se od ní nijak nelišily. A když došlo na lámání chleba, tak se "revidující" a "konzervativní" komunisté v ničem nelišili a táhli proti zbytku společnosti za jeden provaz.
Varující je zcela jistě i fakt, že se křesťanští aktivisté (hlavně z líhně KDU-ČSL) opakovaně a na různých místech našeho státu účastnili vymývání dětských mozků islámem, což je samo o sobě důkazem naprosté nepřijatelnosti této ideol.ogie, která je zcela zjevně více souznějící s tím islámem než s civilizovanými poměry.

Co udělat pro morální obnovu společnosti?

Pokud bychom se měli pokoušet o vytvoření jakéhosi "společenského hormonu štítné žlázy", který by urychlil pozitivní přeměny ve společnosti, zcela jistě by nebylo možné sahat po morálkách překonaných a zprofanovaných, mezi něž patří vedle morálky komunistické a nacistické zcela jistě i morálka křesťanská (o islámu a judaismu ani nemluvě).
Museli bychom tuto obnovu postavit na nábožensky neutrálních, tedy ateistických, základech a vyškrtat z ní veškeré nábožensky specifické věci. Zcela jistě by se to dalo udělat, ale nemyslím si, že by to přineslo nějaký prospěch a nějaké "zmorálnění" společnosti.
Je, samozřejmě, nutno některé aktivity zbohatlíků, podnikatelů a dalších příslušníků "elity" pranýřovat. To se zčásti děje, byť tito amorální až zločinní lidé neváhají nasazovat proti takovému pranýřování cenzorní opatření.
Jedním z druhů odsouzení amorálních a protispolečenských aktivit "elit" byly poslední volby, do nichž se zcela jednoznačně promítlo zprofanování "zavedených demokratických" stran nejrůznějšími protispolečenskými a kriminálnickými aktivitami. Považuji zejména za přínosné, že politické strany, které prosadily "církevní restuituce", charakterizovatelné jako "přinejmenším amorální", dohromady nedosáhly ani na čtvrtinu sněmovních mandátů.
Takže "morální obnova" může mít klidně i formu totálního volebního propadu amorálně se projevujících politických stran a stran, vázaných na zločince a amorální osoby obecně. Z tohoto důvodu také podpora morálně a kriminálnicky nezprofanovaných politických stran a jejich aktivit je velmi důležitou součástí morální obnovy společnosti a měl by se na ní podílet každý, kdo si přeje progresi tohoto jevu.

Morální obnova společnosti tedy již probíhá. Snažit se ji urychlit nějakými umělými zásahy je nesmysl, který bude mít spíše kontraproduktivní následky. Musíme si ovšem pohlídat, aby pod pláštíkem "morální obnovy" nedošlo k šíření amorálního a obecně škodlivého křesťanství nebo něčeho ještě horšího.

Morální obnova národa na bázi podvodů a lží?

Někteří aktivisté si stěžují (IMHO právem) na morální úpadek současné společnosti a horují za "morální obnovu" národa či společnosti. Naprosto charakteristickým je příspěvek paní I. Haslingerové, který vystavila na svém blogu. Najdou se i další v podobném duchu, nevidím důvod citovat i je, když říkají více-méně totéž.

V čem spatřuji problém

Všichni tito aktivisté mají představu, že "morální obnovy" dosáhneme návratu ke křesťanství či "novým křesťanstvím" nebo něčím podobným stejného smyslu. Průšvih ovšem spočívá v tom, že křesťanství prakticky ve všech svých podobách je naprosto stejně profláklé, jako je profláklý marxismus ve všech svých podobách, včetně moderních směrů typu "multikulturalismu", "genderismu" a "antirasismu". Všechny zmíněné verze neomarxismu jsou jen trochu oprášené a pro desorientaci méně vzdělaných lidí přejmenované skřeky vousatých pánů, majících na svědomí více mrtvol než např. Hitler.
Naprosto stejné je to i s tím křesťanstvím, které se navíc nedokázalo ani "opticky změnit", vzhledem ke své rigidnosti. Boj křesťanských veličin proti komunistické totalitě byl jen bojem dvou konkurenčních totalit, z nichž jedna je za 18 a druhá za 20-2. To samé se v podstatě týká i boje komunistů proti fašistům, protože řada národů si vítězstvím nad fašisty spíše pohoršila (něco jiného byli nacisté, ale i ti se dopustili výrazně méně zločinů a zvěrstev v porovnání s komunisty).
Totalita, jednoduše řečeno, zůstane totalitou bez ohledu na konkrétní jméno. A platí to i pro totalitu křesťanskou.

Heslo

Paní Haslingerová uzavřela svůj příspěvek heslem: "Evropská civilizace stojí a padá s křížem!".
To je, pochopitelně, naprostý nesmysl. Křesťanství přineslo do Evropy jen úpadek ve formě civilizačního regresu a následného silného zpomalení civilizačního vývoje. Na předkřesťanskou civlizační úroveň se Evropa dohrabala někdy v 15. století (spíš na jeho konci) a i poté v ní ještě působily (v podstatě až do přelomu 19. a 20. století) silně civilizační vývoj retardující prvky, vnesené do ní právě tím křesťanstvím.
Pokud Evropa dokázala v křesťanské eře něco pozitivního, bylo to nikoli díky, nýbrž navzdory křesťanství. Ukazuje to také situace v dlouho pohanských oblastech na periferii Evropy, kde docházelo prakticky k identickým sociálním i jiným civilizačním procesům, k jakým docházelo na periferii Evropy, která byla již křesťanská. Pohanská Litva (např.) měla prakticky stejný feudalismus coby politické uspořádání a podobný ekonomický background jako již pokřesťanštěné země na severu Evropy. Tyto země, bez ohledu na panující náboženství, byly srovntelně zaostalé, a to zejména z toho důvodu, že křesťanství zničilo evropská civilizační centra. Tím zlikvidovalo technologický pokrok. Řada výdobytků z pohanských dob sice byla křesťany šířena, ale velice často mechanicky, bez pochopení podstaty věci. Právě proto mnoho z těch věcí bylo nepoužitelných v podmínkách právě výše zmíněné severní Evropy, tudíž se na ní dá lépe ukázat nulová schopnost křesťanství inovovat na základě analýzy zevních podmínek.
V podstatě až rozštěpení křesťanství (vznikem husitství a příslušnými válkami) vedlo k prolomení blokování pokroku v technologiích, protože husité dokázali velmi pružnš inovovat vojenskou (ale i jinou) techniku. Tuto jejich výhodu byli nuceni ortodoxní katolíci přebírat a technologický vývoj se rozjel směrem k průmyslové revoluci, k níž měla nakročeno už antika. Průmyslová revoluce ovšem přinesla už ve své počáteční podobě potřebu křesťanství omezit, což vedlo ke vzniku vícera "konkurenčních" protestantských směrů.
Ti, co se nechávali omezovat původními křesťanskými anticivilizačními faktory, měli smůlu. Nejhůře to pocítili Španělé, jejichž impérium, nad nímž slunce opravdu nezapadalo, se stalo obrem na hliněných nohou a během života jedné generace se propadlo do bezmocnosti. Úpadek mezi rokem 1571, kdy drtivě zvítězilo u Lepanta, a rokem 1588, kdy bylo jeho loďstvo "Neporazitelná armáda" na hlavu poraženo v sérii bitev a navazujících drobných střetnutí loďstvem Anglie, je naprosto jasný. Důležité ovšem je, že v důsledku křesťanské rigidnosti nebylo Španělsko, přestože bezprostředně po porážce "Neporazitelné armády" mělo pořád ještě neskonale vyšší ekonomické i lidské zdroje, schopno nějaké zásadnější reformy, po jejímž provedení by si (vzhledem ke zmíněné převaze) muselo Anglii tak říkajíc "namazat na chleba". K jakýmsi polovičatým reformám došlo až ve španělských koloniích poté, co se jim podařilo odtrhnout (protože takovéto reformy byly podmínkou úspěchu tohoto osamostatnění).
Není také náhodou, že oblasti Evropy, kde se nejrychleji rozvíjel technologický a becně civilizační pokrok, byly současně oblastmi, kde vznikala nejrůznější "kacířská" hnutí, která křesťanství buď likvidovala (což zpravidla vedlo k místnímu civilizačnímu regresu), nebo nějakým způsobem zfalšovala a zavzala do svého pokřiveného vidění světa (to se stalo např. minoritům).
Technologický i vědecký vývoj v Evropě začal zrychlovat s tím, jak křesťanství pozbývalo na významu a světské moci. Velmi názorně je to vidět i na příkladu naší první republiky, kdy téměř sekulární československý stát zvládl během dvou desetiletí své existence ekonomický vývoj, jaký některým nesekulárním státům trval staletí.

Co jsou šiřitelé křesťanství

Nevidím naprosto žádný principiální rozdíl mezi prodavači "naděje na spásu" (či "nebe") a šmejdy, kteří prakticky stejné cílové skupině prodávají "šíleně výhodné hrnce, co samy vaří, ušetří strašně moc energie a tudíž taky musí hodně stát, nicméně je možné si je koupit na šíleně výhodné splátky".
Pokud je zde nějaký rozdíl, pak jen v tom, že důchodci, který si ten hrnec koupí, zůstane alespoň jakási nádoba, kterou může nějak využít, ať už jako "noční vázu", pokud má daleko na WC a nohy mu už neslouží, nebo si do něj může postavit kytku v květináči. Oproti tomu ti, co si koupí "naději na spásu", nemají následně v rukou ani něco takového.
Je dobré také vědět, že právě s křesťanstvím se k nám dostaly tak amorální jevy, jako byly např. hony na čarodějnice, včetně inkvizičního způsobu vyšetřovaní a souzení, kdy je na obviněném, aby dokázal svou nevinu (což právě u naprosto nesmyslných obvinění, založených čistě na bezcenných věroučných / ideologických blábolech, prostě technicky není ani možné).
Zcela jistě není náhodou, že tento styl procesů, především jako nástroj šíření teroru v porobené populaci, převzali marxisté (viz politické procesy, u nás v 50. letech, v SSSR už v létech 30.) a do svoho repertoáru je aktuálně zařadili i neomarxisté od ANTIFA přes Hate Free až po aktuálně mečící "tu" dámy, které se před léty dostaly horizontální gymnastikou k lepším profesním a uměleckým pozicím. Všechna tato "hnutí" (včetně těch klasických inkvizičních procesů) mají společné to, že před řádným soudem by obžaloba něměla šanci obstát, protože tato hnutí a jejich aktivisté a příznivci soudí pouze na základě objektivně nijak neprokázaných a neprokazatelných hysterických výkřiků.
Nicméně nepochybnou "zásluhou" křesťanství je, že právě ono v evropském kulturním prostoru otevřelo Pandořinu skříňku s podobnými vysoce amorálními jevy.
Silně problematické, zejména když jdeme do detailů, v nichž se, jak známo, skrývá ďábel, jsou i "církevní restituce", protože ty vedou i (či spíše především) ke vracení majetku, který církve nikdy nevlastnily, případně nebyly "ukradeny" komunisty, ale už dávno před nimi např. Josefem II. nebo Masarykovou pozemkovou reformou (církve běžně vznášejí požadavky i na "vrácení" movitého i nemovitého majetku, o který přišly dávno před komunisty). Navíc celý zákon je udělán tak "zajímavě", že zpětné vydání neoprávněně nabytého majetku (např. akcí úplatného úředníka) je prakticky nemožné. Z důvodu těchto i dalších problematických stránek odmítá církevní restituce v podobě existujícího konkrétního zákona dokonce i část věřících.
Zmíněné věci jsou jedním velkým blokem důkazů totální amorálnosti křesťanství (především organizovaného do církví) a naprosté nemožnosti je použít k nějaké "morální obnově", protože ta by probíhala ve stylu známých veršů K. Kryla: "Na rohu ulice vrah o morálce káže..."

"Morální obnova národa" na bázi ideologie podvodnických šmejdů, tedy i těch křesťanských, je prostě totální nesmysl a je nutno ji co nejrozhodnějším způsobem odmítnout.